#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Vypasení nespokojení

1. února 2010

Ovdovět, nebo ztloustnout, co je horší životní zkušenost? Drtivá většina lidí patrně odpoví, že samozřejmě ztráta bližního. Ti přímočařejší si ještě poklepou na čelo, co že je to za pitomou otázku. Realita však jejiná, neintuitivní. Alespoň pokud se nemýlí nejnovější ekonomický výzkum.
Marina-Selini Katsaitiová z University of Connecticut dospívá ve studii Obezita a životní spokojenost, vydané loni v říjnu, k jasnému závěru: obezita má v průměru významně negativní dopad na pocit životního štěstí. Člověk, jehož index BMI (hmotnost lomená druhou mocninou výšky) vzroste o tři body, upadá v průměru do takových chmur, že ho z nich vykoupí až 67procentní navýšení příjmu. Pokud tedy například bezdětná Češka měřící 167 centimetrů (přibližná průměrná výška žen v ČR) a vážící necelých 70 kilogramů přibere dalších zhruba osm, musí se – pobírá-li měsíční průměrnou mzdu (asi 22 300 korun hrubého) – její hrubý příjem zvýšit na 40 tisíc korun, aby byla v životě stejně spokojená jako předtím, než přibrala. Osm kilo váhy je tedy, co se týče dopadu na životní spokojenost, zaměnitelné s nějakými osmnácti tisíci hrubého na výplatní pásce.
V letošní studii vydané pod hlavičkou pařížské ekonomické univerzity analyzují ekonomové Andrew Clark a Yannis Georgellis schopnost člověka přizpůsobovat se klíčovým životním událostem, jako je ovdovění či rozvod. Zjišťují přitom, že ovdovělí i ovdovělé jsou tři až čtyři roky po ztrátě bližního v průměru šťastnější, než byli rok před skonem. Ano, životní spokojenost je zejména ve dvanácti měsících po ztrátě poměrně nízko, ale poté zase stoupá na původní úroveň – i výše. Podobné je to s rozvodem.
Vyjdeme-li ze zmíněných studií, dopad přibrání na váze na celkovou životní spokojenost člověka (není-li kompenzován) je po čtyřech letech výrazně tíživější než ovdovění. Čím to? Lidé se zřejmě dokážou nakonec snáze vyrovnat s těmi neblahými událostmi,jako je smrt chotě/i nebo třeba rozvod, za něž málokdy nesou plnou odpovědnost, než se svou neschopností odolat pamlskům (snoubenou se schopností odolat pohybu). Smrt mívá v rukou osud, rozvod je záležitostí dvou, ale za „vypasenost“ si zpravidla můžeme jen my sami.

Vyšlo v Týdnu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře