#Lukáš Kovanda, Ph. D.

V reakci na bejrútskou explozi stoupá cena zlata, stříbra i ropy

5. srpna 2020

Cena zlata včera poprvé v historii uzavřela nad úrovní 2000 dolarů za troyskou unci. Konkrétně včerejší uzavírací cena žlutého kovu činí 2021 dolarů za unci. Během obchodování však cena zlata stoupá i výše, a to až nad 2030 dolarů za unci, což je cena z dnešního časného rána středoevropského času.

Nad úroveň 2020 dolarů za unci pomohla zlatu vystoupat včerejší masivní exploze v libanonské metropoli Bejrútu. Bezprostředně po ní nebylo jasné, zda jde o teroristický útok či nešťastnou náhodu. To podpořilo nejistotu v geopoliticky již tak vysoce třaskavém regionu Blízkého východu. Geopolitické napětí stoupá i z dalších důvodů, zejména pak kvůli opětovně rostoucím tenzím mezi Spojenými státy a Čínou. Ke geopolitickým nejistotám se přidává nejistota epidemiologická – tedy to, jak závažné bude současné šíření koronavirové nákazy – a s ní související nejistota ekonomická. Stále není zřejmé, jakou ekonomickou škodu způsobí dosavadní šíření nákazy.

K mnohaletému maximu kolem úrovně 26,20 dolaru za troyskou unci vzrostla v reakci na bejrútskou explozi také cena stříbra. Stříbro podobně jako zlato investoři celosvětově považují za takzvané bezpečné útočiště pro času zásadní geopolitické, ekonomické či jiné nejistoty. Zlato i stříbro letos zhodnocují o zhruba třicet procent. Zlato má letos nakročeno vykázat svůj nejlepší celoroční výkon od roku 1979.

Důvodem letošního citelného nárůstu ceny zlata je fakt, že mu zvláště poslední dobou prakticky vše „hraje do karet“. Expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s tou americkou sráží úrokové sazby až do záporu, na rekordní minima.

S poklesem reálných úrokových sazeb řady investičních nástrojů k nule, či dokonce do záporu se stírá klíčová nevýhoda zlata, kterou je právě to, že žádný úrok nenese. Zvýrazňují se tím pádem staletími prověřené výhody zlata, kterou je právě zejména to, že představuje pojistku pro časy zvýšené nejistoty.

Poptávku po zlatě pohání také slábnoucí dolar. Znehodnocení americké měny plyne z vysoce expanzivní měnové politiky americké centrální banky také z expanzivní rozpočtové politiky vlády Spojených států, jejímž důsledkem je enormně se zvyšující zadlužení USA.

Investoři masivně investují do zlata nejen v jeho fyzické podobě, ale také prostřednictvím fondů. Veřejně obchodované fondy, které se specializují na investice právě do zlata, v souvislosti s rostoucí poptávkou investorů letos navýšily objem zlata v držení o zhruba 30 procent na více než 100 milionů troyských uncí. To odpovídá necelým 3300 tunám zlata. Pro srovnání, například Česká národní banka v polovině letošního roku držela devět tun zlata, což jsou tedy veškeré české státní rezervy tohoto kovu.

V české měně se zlato na svůj absolutní cenový rekord již letos vyšplhalo. Dne 18. května 2020 cena jedné jeho unce činila i 45 143,08 koruny, tedy nejvíce v historii, jak vyplývá z dat Bloombergu. Od té doby je však tempo posilování koruny vůči dolaru relativně citelnější než růst dolarové ceny zlata, takže ve výsledku v době citelného růstu dolarové ceny žlutého kovu, a to na historické maximum, jeho korunová cena zůstává pod svým dějinným maximem. V reakci na bejrútskou explozi se však cena zlata výrazně přiblížila právě i svému korunovému dějinnému maximu, když se unce v přepočtu prodávala i za více než 49 930 korun.

Nelze vyloučit další růst ceny zlata až na 2500 dolarů za unci. Žlutý kov v posledních týdnech s ojedinělou intenzitou nakupují zpravidla velmi dobře informovaní bohatí jednotlivci a zámožné rodiny celého světa v obavě z padajícího dolaru a možné globálně významné bezpečnostní konfrontace, například USA a Číny nebo nyní i potenciální blízkovýchodní.

Zlato letos dobývá třetí vrchol od roku 1971, kdy byl opuštěn takzvaný brettonwoodský systém směnných kursů a s ním i navázání amerického dolaru právě na zlato. První z vrcholů nastal v roce 1980, druhý pak před devíti lety.

Pokud zohledníme inflaci, cena zlata byla v roce 1980 ještě o necelou třetinu výše než dnes. V reálném vyjádření se tedy žádný rekord zatím nekoná. Zlato dnes vystoupalo na svoji rekordní dolarovou cenu v nominálním vyjádření, když se kontrakt na drahý kov s okamžitým datem dodání prodával poprvé v historii za více než 2000 dolarů za troyskou unci. Avšak tato suma má menší kupní sílu než suma 850 dolarů v lednu 1980. Až právě tolik tehdy stála troyská unce zlata. Suma 850 dolarů roku 1980 odpovídá zhruba sumě 2660 dolarů roku 2020. Unce zlata tedy musí zdražit o dalších zhruba 630 dolarů nad své aktuální zmíněné rekordní nominální maximum, abychom mohli hovořit o rekordní dolarové ceně nejen nominální, ale i reálné.

V reakci na bejrútskou explozi stoupá také cena ropy. Ropa Brent se nyní obchoduje poblíž úrovně 45 dolarů za barel, prakticky nejvýše od začátku letošního března a propuknutí koronavirové krize.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře