#Lukáš Kovanda, Ph. D.

V Česku rostou ceny nejvíce za osm let, a růst ještě zrychlí

10. března 2020
Citelně zdražuje elektřina, tvrdý alkohol či vepřové... a obecně bydlení.

Míra inflace v únoru podle zrychlila meziročně na úroveň 3,7, z lednové hodnoty 3,6 procenta. Inflace je tak nejrychlejší do března 2012, kdy dosáhla úrovně 3,8 procenta.

Lze očekávat, že v březnu inflace dále zrychlí. Od jara však její tempo bude postupně zvolňovat. V globální ekonomice totiž citelně sílí tlaky právě na zpomalování inflace, případně dokonce tlaky deflační. Ty pramení z poptávkového šoku, který způsobuje šíření koronavirové nákazy a opatření zaváděná v rámci boje s ní.

Cestování lidé omezují nejen z nařízení úřadů, ale i z vlastního popudu. Není jisté, jak a kam se bude nákaza dále šířit, takže mnozí lidé se pochopitelně zdráhají pořídit si letenku či zájezd i třeba do oblasti, kde infekce zatím rozšířena není. To cestovní kanceláře a prodejce letenek přiměje jít s cenou dolů. K tomuto tlaku na pokles ceny, který přichází z poptávkové strany, se nyní přidá tlak přicházející ze strany nabídkové – tedy citelný pokles cen ropy a pohonných hmot. Tento nabídkový tlak sice prodejcům zájezdů či letenek v situaci klesající poptávky usnadní život, avšak z makroekonomického hlediska a z perspektivy globální ekonomiky umocňuje již působící dezinflační tlak poptávkový. Sčítá se tedy efekt dvojího působení na pokles cen, včetně cen spotřebitelských v ČR. Proto je pravděpodobné, že inflace v ČR se po své zmíněné kulminaci bude k cíli České národní banky ve výši dvou procent navracet shora rychleji, než se dosud předpokládalo.

Pochopitelně, že poptávkový šok nakonec zasáhne ekonomiku šířeji, než jen v oblasti cestovního ruchu nebo mezinárodní přepravy, tyto segmenty jsou jen mezi „prvními na řadě“, pročež byly uvedeny jako příklad.

V únoru však v Česku nadále pokračoval silný cenový růst, neboť ekonomický dopad šíření koronaviru ani ropná cenová válka se pochopitelně ještě neprojevily. Zdražování táhly hlavně ceny bydlení. V této oblasti pokračuje citelný, takřka desetiprocentní růst cen elektřiny, ale projevuje se také lednové navýšení vodného a stočného, které rostou tempem zhruba pětiprocentním. Znatelně zdražují také nájmy, přibližně o čtyři procenta. Citelně ke zdražování přispěl také růst cen potravin, zejména vepřového, ovoce a cukru. U vepřového je důvodem epidemie afrického moru prasat. Ta v roce 2018 propukla v Číně a od té doby se šíří po Asii i Evropě. Nucené vybíjení chovů prasat snižuje dostupnost vepřového na světovém trhu a vede k růstu jeho ceny, a to právě i v Česku. U ovoce je důvodem zdražování loňska slabší úroda a u cukru loňské horší výnosy v rámci sklizně cukrové řepy. Významně v únoru zdražovaly také lihoviny, kvůli zvýšení spotřební daně. Růst spotřební daně z tabáku se projeví nejvýrazněji v březnu v dubnu, kvůli postupnému náběhu efektu daně a předzásobení se cigaretami ještě se starým kolkem.

Inflace bude od jara klesat. Za celý rok 2020 však vykáže úroveň 2,9 procenta. V případě výraznějšího poklesu cen pohonných hmot z důvodu probíhající ropné cenové války se celoroční inflace bude pohybovat kolem 2,5 procenta. Česká národní banka letos přistoupí ke snížení základních úrokových sazeb, ale nepůjde o tak masivní pokles úroků, jaký nyní předpokládá trh a jaký by mohla signalizovat nynější dramatická situace na světových trzích.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře