Česko je rájem milovníků alkoholických nápojů. Podle nejnovějších údajů Eurostatu (zde), těch za rok 2019, vyjde alkohol Čechy jen na 87,2 procenta toho, co se za něj platí v průměru v zemích Evropské unie. Jedná se přitom o mezinárodně srovnatelný údaj, neboť je přepočtený podle parity kupní síly měny.
Alkoholické nápoje – pivo, víno, lihoviny – jsou ve vztahu k průměru EU levnější než v Česku pouze ve třech zemích, a sice v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku. Ještě v roce 2016 byl alkohol v EU levnější než v Česku nejen v uvedeném trojlístku zemí, ale také ve Španělsku, Polsku a na Slovensku. V loňském roce však například Slováci zaplatili za alkohol už 95,1 procenta toho, co za něj dají v průměru obyvatelé celé EU.
Nejdražší alkohol v rámci EU je ve Finsku, kde za něj zaplatí 190,7 procenta toho, co v průměru v EU, tedy bezmála dvojnásobek. Více než dvojnásobek pak zaplatí v zemích sice evropských, které však nejsou členy EU, a to na Islandu (Islanďané dají za alkohol 265,3 procenta toho, co v průměru lidé v EU) a v Norsku (260,8 procenta). Skandinávské země jsou známé poměrně vysokým zdaněním alkoholu, které se pochopitelně promítá do konečné ceny pro spotřebitele.
Od letošního roku ale až Česko takovém rájem nebude. Alespoň tedy z hlediska milovníků alkoholu tvrdého. Alkohol letos patří mezi nejmarkantněji zdražující položky spotřebního koše v ČR kvůli poměrně citelnému navýšení spotřební daně z lihovin. Přesto však bude i nadále Česko z hlediska ceny alkoholu, zejména piva, v rámci EU velmi levným krajem.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
