Ještě fatálněji ale mohu poškodit Slovensko a Maďarsko
Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.
Právě sankce na Lukoil, tentokrát ovšem ze strany Ukrajiny, v loňském roce ohrožovaly zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska. To jsou dvě poslední země EU, které jsou závislé na potrubních dodávkách ropy z Ruska.
Trumpovy nové sankce se druhotně vztahují také k finančním společnostem, které jsou s Rosněftí a Lukoilem v transakčním styku. Sankce spočívají v odstřižení obou zmíněných ruských podniků od amerického bankovního systému, což jim znemožňuje provádět transakce v dolarech. Dolar přitom představuje jednoznačně dominující měnu světového obchodu s ropou.
Druhotně by se odstřižení od dolarového finančního systému mohlo týkat také společností, které po finanční stránce zajišťují dovoz ruské ropy do Maďarska, a tedy i na Slovensko. V praxi by to znamenalo, že partnerská banka maďarského petrochemického podniku MOL, který má věcně v gesci dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko jižní větví ropovodu Družba, by zřejmé nemohla nést související rizika. MOL by tak prakticky neměl, jak za ruskou ropou legálně zaplatit, a to nejen v dolarech, ale ani v eurech. Právě proto, že banka, kterou MOL využívá, případně další finanční společnosti zajišťující jeho transakce s ruskou stranu, by samy mohly být odstřiženy od dolarového systému, což by pro ně bylo potenciálně likvidační.
Ovšem MOL nezveřejňuje, od kterých přesně společností ruskou ropu nakupuje. Pokud by se jednalo zcela či z drtivé většiny o jiné ruské podniky než zmíněné dva nově sankcionované, například o Tatněfť, Trumpovy sankce by zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska ohrožovat přímo neměly.
Jestliže by však sankce vedly k zásadnějšímu ochromení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko, nepříznivě může být dotčeno i Česko. Zejména východní část Česka, Morava, je stále z velké míry zásobována ropnými produkty, například motorovou naftou, ze Slovenska. Tu tamní podnik Slovnaft, dcera zmíněného maďarského MOL, sice od letoška musí zpracovávat z neruské ropy, avšak ochromení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně vytvořilo citelný tlak na obecný růst cen pohonných hmot nejen v Maďarsku a na Slovensku, ale také v Česku.
Celou situaci by zhoršoval fakt, že nové Trumpovy sankce se mají týkat i německé dcery Rosněfti, podniku Rosneft Deutschland, jež vlastní rafinérie ve východní části Německa, které tedy také palivy zásobuje. Německá vláda nepřistoupila k jejímu znárodnění, i když ji má po ruské invazi na Ukrajinu v nucené správě, takže se Trumpovy sankce vztahují i právě na Rosneft Deutschland. Zhoršení zásobování palivy východní části Německa by představovalo další tlak na růst cen v celém středoevropském regionu, tedy i v Česku.
Šok v Budapešti i v Bratislavě – Slovensko přitom i přes ukrajinské sankce na Lukoil v červenci několikanásobně navýšilo dovoz ruské ropy, která... více
Probíhající útoky Ukrajiny na ruská ropná zařízení tedy mohou ovlivnit i zásobování Česka Česká republika letos v prvním pololetí výrazně... více
EU se obává o svoji energetickou bezpečnost, pokud by přestal přitékat ruský plyn – jeho největším odběratelem je v EU v poslední... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
