#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Trump „mává“ s cenou ropy, pohonné hmoty v Česku zlevňují

12. září 2019
Benzín v uplynulém týdnu opět mírně zlevnil, nafta jakbysmet. Litr benzínu je o devět haléřů levnější než před sedmi dny, stojí 32,48 koruny, a je tak nejlevnější od letošního dubna. Nafta v průměru vyjde na 31,69 koruny, o pět haléřů méně než před týdnem, a je rovněž nejlevnější od dubna.

V posledním týdnu si s cenou ropy pohrávají zejména kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten nejprve začátkem týdne zbavil funkce hlavního bezpečnostního poradce Johna Boltona. Vzhledem k tomu, že Bolton byl široce vnímán jako „jestřáb č. 1“ současné administrativy, ceny ropy to snížilo. Opadla obava trhů z další eskalace napětí mezi USA a Íránem, kterou zjevně zásadně stupňoval právě Bolton. Zmírnění napětí mezi Washingtonem a Teheránem může podle odhadů vrátit na světový trh 700 tisíc barelů íránské ropy denně, které nyní podléhají sankční politice USA. Trump je opravdu připraven zmírnit sankce vůči Íránu, což právě způsobuje zlevňování ropy.

Trump však zmírňuje také svůj postoj také vůči Pekingu. To má naopak za následek růst cen ropy. Stoupají totiž šance, že se podaří nalézt řešení vleklé celní války USA a Číny, která celosvětově mezi investory zasévá nejistotu, podvazuje tak vyhlídky globálního růstu, pročež snižuje poptávku po ropě. Poté, co ropa včera kvůli zmírnění sankcí vůči Íránu zaznamenala největší propad za uplynulé čtyři týdny, ropné termínové kontrakty část z propadu posléze umazaly, jakmile vyšlo najevo, že Trump odkládá navýšení celních sazeb na čínské zboží o čtrnáct dní, z 1. října na 15. října. Jako důvod odkladu uvedl žádost čínského vicepremiéra a také fakt, že Čína právě 1. října slaví 70. výročí svého vzniku. Navýšení cla z 25 na 30 procent, které se týká čínského dovozu do USA v objemu 250 miliard dolarů ročně, je prý také gestem Trumpovy dobré vůle, jak sám uvedl.

Trump „mává“ s cenou ropy, pohonné hmoty v Česku zlevňují. Cena pohonných hmot je ovšem v Česku, tak jako o prázdninách, až nezvykle stabilní. Zářijový vývoj na to zatím navazuje. Důvodem stability cen jsou dne protichůdné, vzájemně se ovšem víceméně vyvažující tendence světových trhů, které působí trvaleji než ty výše uvedené.

První tendencí je pozvolný pokles cen ropy. Ta svého letošního cenového maxima, takřka 75 dolarů za barel, dosáhla ve druhé polovině dubna, avšak od té doby zlevnila o bezmála 18 procent, na nynějších zhruba 61 dolarů za barel, vyjdeme-li z cen ropy typu Brent. K poklesu dochází pod vlivem nárůstu obav investorů z globálního ekonomického zpomalení, zapříčiněného zejména stupňující se obchodní válkou USA a Číny a s ní spjatou nejistotou, ale také nejistotou spjatou s možným tvrdým brexitem a dalšími riziky typu výrazného zpomalení čínské ekonomiky nejen z důvodu obchodní války. Tato obava, která oslabuje poptávku po ropě, je tak silná, že ji zatím nerozhání ani uvolňování měnové politiky – či signalizace takového uvolňování – světově významných centrálních bank v čele s tou americkou. Nerozhání ji ovšem ani omezení těžby klíčovými těžaři včetně Saúdské Arábie a Ruska, které potrvá minimálně do roku 2020, ani geopolitické tenze, jako je ta mezi Spojenými státy a Íránem.

Naproti tomu ovšem ta samá obava investorů způsobuje posilování dolarů, neboť ten představuje bezpečné útočiště pro časy zvýšené nejistoty. Výsledkem je aktuální zhodnocení dolaru blízko nejsilnější úrovně vůči koruně za poslední více než dva roky. Ještě před letošními prázdninami se dolar prodával za 22,40 koruny, dnes je o více než korunu dražší, když vyjde zhruba na 23,50. Toto oslabení české měny zvyšuje korunovou cenu barelu ropy a zásadně tak tlumí efekt jejího zmíněného – dolarového – zlevňování.

Výsledkem toho všeho je právě „stojatost“, případně jen mírné snižování cen pohonných hmot v ČR. V příštích sedmi dnech lze očekávat opět jen mírné zlevnění jak benzínu, tak nafty, v rozsahu kolem pěti až deseti haléřů na litr.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře