#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Ti, kteří předpovídají krizi, si jen budují osobní marketing

11. ledna 2019

Česká republika se stále těší z rostoucí ekonomiky a nízké nezaměstnanosti. Ohrožuje něco další ekonomický vývoj?

„Lidé lamentují, že mají v porovnání se Západem nízké mzdy, ale zapomínají srovnat i cenovou hladinu, která je u nás na rozdíl třeba od Německa nebo Švýcarska stále nízká. Například ceny služeb jsou tam stále výrazně vyšší,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda, proč na tom Češi nejsou s životní úrovní tak špatně, jak někdy tvrdí. „Ale neříkám, že není co zlepšovat,“ dodává.

Ekonomie neumí předpovědět krizi

„Existuje typ lidí, kteří se živí tím, že neustále věští krizi. Už od roku 2015 od nich posloucháme, že udeří krize a že se budeme mít zase špatně. Ekonomie neumí předpovídat krize, je to mladá věda a v tomto ohledu je na rozdíl od některých jiných věd ještě poněkud nerozvinutá. Kdybychom takovou predikci znali, tak se na krizi připravíme a třeba ji tím vyvoláme i dříve,“ říká v pořadu Jak to vidí Lukáš Kovanda.

Zkázopravci věští z koule

„Tím, že předpovíte, jak se bude pohybovat Jupiter, ho nijak neovlivníte. Ale když předpovíte krizi, lidé na to zareagují, a tím vlastně mění tu prognózu,“ vysvětluje s tím, že ekonomové se mohou maximálně snažit všímat si případných varovných signálů a snažit se je korigovat. „Krize je nahodilý jev, který skuteční ekonomové neumějí předpovídat. A takoví ti zkázopravci, které slyšíme v médiích, že krize na sto procent přijde, jsou lidé, kteří to také neví, ale budují si na tom svůj osobní marketing.“

Další témata rozhovoru: V jaké kondici je česká ekonomika? Prospělo by České republice přijetí eura? Jak došlo k tomu, že loňský rozpočet skončil přebytkem? Proč u nás roste inflace? Čeká nás i letos růst mezd? Co je to spotřebitelský optimismus? Jaké důsledky by mohl mít probíhající americký „shutdown“? Jak se bude dál vyvíjet trh bitcoinu? Jak ovlivní světovou ekonomiku případný divoký brexit?

Odvysíláno na Českém rozhlase Dvojka.
Přepis rozhovoru
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním a novým hostem v Jak to vidí je ekonom Lukáš Kovanda. Já vás vítám. Dobrý den.Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobré ráno všem a posluchačům zvlášť.Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak ovlivní ekonomiku v Česku kurz koruny? Ceny energií či zvýšení mezd? Kdo na trhu s bydlením dělá něco pro jeho lepší dostupnost a jaké důsledky může mít americký shutdown? Zlomek našich témat. Inspirativní poslech. Česká republika se stále těší z nízké nezaměstnanosti a rostoucí ekonomiky. Dotahuje se na evropskou úroveň. V jaké kondici je podle vás, Lukáši Kovando, 30 let od pádu komunismu? Třeba platy stále zůstávají ve srovnání se Západem a hlavně s Německem nízké.Lukáš KOVANDA, ekonom
Ekonomika je na tom opravdu dobře v současné době. Když se podíváme na to porovnání s těmi zeměmi, které jsou nám nejblíže, země Visegrádské skupiny, tak tam Česká republika stále vévodí, byť, kdybychom se podívali úplně na ta nejnovější data, tak tam bylo trochu zhoršení, ale pochopitelně, když se podíváme pak na Západ na našich hranic, tak to srovnání dopadá hůře. Lidé nadávají, lamentují nad tím, že mají nízké mzdy, ale zase zapomínají porovnat cenovou hladinu, která je stále dosti odlišná třeba od Německa nebo od Švýcarska a těchto zemí, k nimž často vzhlížíme. Třeba ceny služeb jsou tam stále výrazně vyšší. Když chcete jít ve Švýcarsku do lepší restaurace, tak je to skutečně záležitost, kterou si skoro ani střední třída v té zemi nemůže dovolit. Musíme tedy zohledňovat, když se zabýváme mzdami, také cenovou hladinu a jestliže ji zohledníme, tak už nedopadáme až zas tak katastrofálně špatně, čímž neříkám, že není co zlepšovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidět to tedy v proporcích bychom měli?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Přesně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíte třeba na obzoru rizika, aniž bychom to chtěli nějak přivolávat, protože jsou i hlasy, proč mluvit negativně nebo něco přivolávat, která by případně ohrožovala ten vývoj naší ekonomiky?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Existují, existuje jeden typ lidí, kteří se živí tím, že věští krizi neustále. Takže už od roku 2015 posloucháme od nich, že přijde krize, že udeří a že se budeme mít zase špatně. Ta ekonomie je v tomto poměrně ještě, bych řekl, taková nerozvinutá v porovnání s některými vědami nesmíme zapomínat na to, že ekonomie je mladá věda. To je věda stará maximálně několik staletí, kdežto některé jiné vědy jsou, tam už se to dá počítat i na tisíciletí. A ekonomie prostě neumí předpovídat v tom smyslu, že by uměla říci – přijde krize v tom a tom roce, protože ekonomie pojednává o živých organismech. Kdybychom takovou, o nás všech. Kdybychom takovou predikci znali, tak my se uzpůsobíme a připravíme se na tu krizi a tu krizi třeba tím vyvoláme i dříve a tím pádem se nenaplnila ta prognóza. My můžeme prognózovat pohyby planet, protože tím, že předpovíte, jak se bude pohybovat Jupiter, tak ten Jupiter na to nijak nebude reagovat na tu vaši předpověď, ale tím, že předpovíte nám všem krizi, tak ti lidé na to zareagují a tím mění vlastně tu prognózu. Takže krize, abych to shrnul, je v podstatě nahodilý jev, který ekonomové ti skuteční neumí předpovídat a takoví ti zkázopravci, které slyšíme v médiích, že krize na sto procent přijde, tak to jsou lidé, kteří to také neví, ale kteří si na tom budují svůj osobní marketing.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže podle vás, pane Kovando, se ty, řekněme, negativní prognózy zakládají spíše na nějakých pocitech, nebo z čeho vycházejí? Z nějakých relevantních dat, údajů, fakta?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Může to být určitý pocit toho, že už dlouho krize nepřišla a také takovej ten strach, který plyne z té zkušenosti z doby před 10 lety, kdy také vlastně nikdo nečekal krizi a ona udeřila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Byla opravdu tehdy ta krize třeba před těmi, no, už bezmála 11 lety takovým překvapením, nečekaným jevem?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To musím říci, že ano, a tady si můžeme my jako ekonomové sypat popel na hlavu. Tam jsme nedokázali nějak včas varoval, ale je otázka, jestli vůbec to ekonomie má umět. Po literárních vědcích, také se označují za vědce, také nikdo nežádá, aby předpovídali, jak se bude v příštích 5 letech vyvíjet literatura, jaké žánry budou dominovat například. Oni se ohlíží do minulosti, analyzují současnost, a to je jejich práce. A to si myslím, že má být jádro práce ekonoma. Analyzovat, proč se něco stalo, co se nyní děje a samozřejmě zkusit nějak rámcově i předpovídat, ale vždy s tím vědomím, že je to velmi obtížné, ne-li nemožné, protože předpovídá, jak už jsem řekl, živoucí organismus, nikoliv nějaký neživý svět, kde je to pochopitelně mnohem jednodušší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže například není signálem ani přehřátí ekonomiky?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Přehřátí ekonomiky je jedním z varovných signálů, a to ekonomie samozřejmě a ekonomové obecně berou velmi vážně na zřetel tyto varovné signály, ale například, když se podíváme na to, co činí centrální banka naše, tak ona se snaží předcházet tomuto, to znamená, nyní konkrétně reguluje hypotéky, protože se obává toho, že by mohly vzrůst příliš ceny nemovitostí a snaží se tedy zamezit tomu, aby hypotéky dostávali ti lidé, kteří by v případě nějaké krize měli problémy se splácením a mohli by destabilizovat celý bankovní sektor tím, jak by nebyli schopni splácet ty své půjčky?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže vy byste to nepovažoval za drastické opatření, protože i takový názor se v souvislosti s hypotékami objevuje.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já to dávám jako příklad toho, jak už jsme se poučili z té krize předchozí, kdy vlastně žádné takové opatření nebylo, ale zároveň si myslím, že i když může v některých zemích být správné, v České republice správné není, protože tady ani před 10 lety nebyla žádná vážná bankovní krize. My jsme měli ekonomickou krizi, ale my jsme neměli finanční a bankovní krizi. Tady ty banky velmi dobře obstály, velmi dobře zvládly svoji roli, nemusely být kříženy ani haléřem z peněz veřejných tak, jako ve většině zemí Evropské unie, a proto si myslím, že to opatření vlastně, které implicitně říká – vy jste jednali špatně, my vám nevěříme, teď mám na mysli, že toto jakoby říká centrální banka naše, tak si myslím, že není úplně správné a že by stále měla být ponechána a dána větší přednost tomu svobodnému podnikání těch bank, aby ony rozhodovaly, komu konkrétně hypotéku udělí, protože zatím neselhaly, takže není tady zatím žádný morální nárok na to nějak je více spoutávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Česká národní banka očekává pro ten letošní rok zdravé zpomalení ekonomiky.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já očekávám také zdravé zpomalení, takže to je, myslím, shoda většiny těch ekonomů, když odhlédnu od těch zkázopravců, o nichž jsem tedy hovořil, kteří se ale programově živí tím, že předpovídají krizi za každým rohem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dnešním hostem je ekonom Lukáš Kovanda. Jak podle vás ovlivní ekonomiku v České republice třeba kurz koruny nebo ceny energií, ostatně i zvyšování mezd?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Kurz koruny samozřejmě zajímá mnohé, zase za chvíli tady budou letní dovolené. Nyní probíhají zimní dovolené, lidé cestující do zahraničí. Všímají si, že koruna je stále docela slabá. Například v porovnání s eurem. Ono to bylo dáno do značné míry tím vývojem v loňském roce, kdy nastalo to, co ekonomové označují jako úprk z rizikových trhů a stále ta globální investorská komunita nahlíží Českou republiku jako rizikovější trh, nejsme tedy na úrovni Nizozemska, Dánska, Německa, Švýcarska a podobných zemí, a proto tedy v tom loňském roce, kdy se nakupila rizika plynoucí například z eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, tak v takových okamžicích ti investoři prchají do těch jistějších zemí. Tam přesunují svůj kapitál, takže jsme vnímali například posilování dolaru, například navzdory tomu, že tedy ty Spojené státy tu obchodní válku rozpoutaly a česká koruna oslabovala, protože není nahlížena až zas tak jako bezpečná měna jako třeba ten dolar. A v tuto chvíli neočekáváme, že by v letošním roce mělo nějak zvlášť, měla nějak zvlášť koruna posílit, pokud se dostane pod úroveň 25 korun za jedno euro do konce letošního roku, tak to bude docela úspěch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem pomohlo by třeba české ekonomice přijetí eura, byť víme, že je to politická záležitost, ale jaká je váš názor? Myslím, že se vyvíjel, co se týče eura?

Lukáš KOVANDA, ekonom
V tuto chvíli já si nemyslím, že by České republice nějakým způsobem prospělo euro, to z toho důvodu, že euro je projekt, který má stále vadnou architekturu, upozorňuje na to například Joseph Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, který napsal knihu, takovou velkou bichli, která se věnuje právě euru. A já jsem měl to štěstí odborně recenzovat, takže jsem se velmi dobře seznámil s těmi jeho argumenty a ten jeho klíčový argument je tedy to, že ta samotná konstrukce, architektura eura je prostě špatná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V čem konkrétně?

Lukáš KOVANDA, ekonom
V tom, že vlastně my jsme vytvořili měnovou unii, ale neexistuje například unie fiskální, takže my máme sice sjednocený ten systém měnový, ale všechny ty země uplatňují své vlastní daňové režimy. Nebo si vezměte porovnání se Spojenými státy. Často se říká, že přeci Spojené státy také mají dolar a jsou to různé státy, no jo, ale na federální úrovni má americká vláda svůj vlastní, svůj vlastní dluhopis, svůj vlastní dluh, něco jako evropský dluhopis stále neexistuje a proti bylo Německo. Takže existují určité hlubší rozpory, které jsou stále zatím daleko hlubší, než mezi jednotlivými státy Spojených států a není to tedy fiskální unie a je to jenom měnová unie, stojí to jenom na jedné noze, a proto je to tak neefektivní a v tom je závada té architektury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vraťme se ještě k nám do Česka. Rozpočet 2018 skončil v přebytku 2,9 miliardy korun. Podle ekonomů je to příjemné překvapení. Jak to, že to rozpočtové plnění je lepší, než se předpokládalo? Je to záměr, je to náhoda, je to špatné naplánování?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to od všeho trochu, ale řekl bych, že to klíčové je, že v minulém roce hodně přidávalo na mzdách ve státní sféře, a když přidáváme, ale i ve sféře soukromé pochopitelně a když přidáváte na mzdách, tak část z těch peněz zase vládě vrací, protože ona vybojuje například vyšší minimální mzdu nebo přidává státním zaměstnancům, ale z těch mezd jsou zpravidla placeny sociální odvody a ty jdou do státní kasy a čím je větší ekonomická aktivita, čím jsou vyšší mzdy, tak tím jsou vyšší ty sociální odvody. Takže to, co překvapilo nejvíce v tom rozpočtu o 20 miliard oproti předpokládanému stavu, byla právě výše inkasa z toho sociálního pojištění a druhou věcí byla nižší úroveň investic zejména v první polovině roku. A když nejsou investice, tak pochopitelně více peněz zůstává v té státní kase, ovšem je to na úkor budoucích generací. Takže ano, politicky to úspěch je, protože opozice už nyní nemůže rozhodně říkat – podívejte, vládo, vy špatně hospodaříte, vy nedokážete v těchto dobrých časech tvořit přebytek, to si myslím, že je geniální, velký úspěch politicky, ale ekonomicky stále tam jsou velké, velká mračna nad tím hospodařením vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak by bylo nejvhodnější naložit teď s tím přebytkem? Do čeho investovat? K čemu to využít?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je častá otázka, ovšem nepředstavujme si to, že ten přebytek jsou peníze, které někde leží v šuplíku a čekají na své využití. To vlastně jenom znamená, že klesla výpůjčí spotřeba, výpůjční potřeba, pardon, vlády pro další období. Jinými slovy vláda nemusí natisknout nebo vydat, emitovat tolik dluhopisů, nemusí si tedy tolik na mezinárodních trzích půjčovat. Jo, takže bych řekl, užijme to takto, ten dluh náš je vysoký. Použijme to na to, aby dluh tak rychle nenarůstal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Loňská inflace, máme tady nejnovější čísla od Českého statistického úřadu, byla třetí nejvyšší za posledních 10 let. Ceny stouply o 2,1 %, zdražovalo hlavně bydlení, to už tady zaznělo, i pohonné hmoty. Co ještě působilo na zvyšování inflace?

Lukáš KOVANDA, ekonom
V prvé řadě opět ty mzdy. Když se zvyšují mzdy a teď já asi spoustu posluchačů naštvu, protože třeba někteří ani nepocítili zvýšení mezd. My vždycky jako ekonomové hovoříme o průměrech, ale jestliže jednomu narostou mzdy o 15 % a druhému o nic, tak průměr je nárůst 7,5 % třeba. Takže ty mzdy pak pochopitelně se odráží ve všem, protože i třeba v pekárnách musíte zaplatit lidem víc, to se pak odráží v ceně rohlíku. V elektrárně musíte zaplatit tamním pracovníkům víc, to se pak odráží v ceně elektřiny, pracovníkům ve vodohospodářství musíme zaplatit víc, to se pak může odrazit v ceně vody, a toto pozorujeme. Takže klíčový je růst mezd a pak se od toho odvíjí třeba částečně i ten růst cen energií, který nyní bude poměrně palčivý pro řadu domácností, byť to zase není pochopitelně jen z důvodů mezd a ostatní i potraviny, které v letošním roce také můžou růst třeba až 5% tempem v souhrnu, i když třeba brambory nyní zdražují o 30 % mezi prosincem a listopadem kvůli špatné úrodě a v tom je zahrnuto více faktorů, špatná neúroda, vysoké mzdy, růst cen energií na světových trzích, a to všechno vytváří takový mix, jak říkáte, jedné z nejrychlejších inflací za poslední léta a nyní v lednu pravděpodobně domácnosti budou čelit opravdu největší drahotě, jak zní také jiný název pro inflaci od roku 2012, a protože takto dlouho jsme byli zvyklí na poměrně stabilní cenovou hladinu, tak pochopitelně to řada těchto domácností ponese těžce a budou se ptát, proč už se zase zdražuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se mimochodem tedy vyvine růst mezd v Česku v letošním roce?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Bude stále příznivý, ale bude to asi poslední takto příznivý rok. My předpokládáme, ještě nemáme úplně finální data, ani za ten rok loňský, ale předpokládáme, že nominální úroveň mezd, to znamená, ta čísílka na výplatnicích, která tedy nezohledňují růst cen v ekonomice, tu onu inflaci, tak ta čísélka na výplatnicích zase v průměru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jistě.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Vylétla o 8 %, více než 8 % a v letošním roce vylétnou o 6 až 7 %, to je stále krásné číslo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se to, promiňte, jak se to projeví ve spotřebitelském chování vůbec celkově tato situace?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Loni se to projevovalo velmi viditelně, protože v prvním čtvrtletí, vlastně v první polovině roku jsme …, my měříme, statistici měří, abych byl přesnější, takzvaný spotřebitelský optimismus, že jak jsou spotřebitelé ochotni utrácet a měří se od roku 1998 a v tom, v těch prvních měsících loňského roku byl úplně nejvyšší ve své historii od roku 1998. Takže právě spotřebitelé tím, jak jim vyrostly mzdy a jak měli vyhlídku na další růst mezd při stále poměrně nízké inflaci, tak si řekli – jo, teď se mám dobře, teď mám velkou kupní sílu a ta kupní síla mi bude růst, navíc se neobávám, že mě někdo propustí, protože míra nezaměstnanosti je nízko, a to všechno přispívalo k tomu, že měli takto, až bych řekl, bujarou náladu. Od té doby přece jenom s tím, jak se tady bavíme o zdražování elektřiny, energií, některých potravin, tak trochu klesl ten sentiment, ale stále zůstává dlouhodobě, to znamená, při zohlednění celého období těch posledních více než 20 let na vysoké úrovni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dnešním hostem v Jak to vidí je ekonom Lukáš Kovanda. Podívejme se teď do světa. Do nového roku vstoupily Spojené státy s třetinou zavřených federálních ministerstev a dalších státních úřadů. Prezident Donald Trump a opoziční demokraté zatím nenašli shodu. Za jakých podmínek jsou vůbec ochotni uvolnit peníze potřebné na chod vlády? Jaké důsledky by mohl mít nebo bude mít takzvaný shutdown, pane Kovando?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Záleží, jak ten shutdown bude dlouhý, protože se nejedná zdaleka o první shutdown. Od roku 1980, kdy se pak uplatňoval ten nový zákon, od roku 76, kdy jsou vlastně ty shutdowny, kdy se opakují každých několik let. Problémem tohoto zavření vlády nebo jak to překládat, odstávky vlády, je jeho délka. Už nyní, když se tady bavíme, tak vstoupil do svého, vstupuje ve Spojených státech do 21. dne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesně tak.

Lukáš KOVANDA, ekonom
A je vlastně nejdelší v historii. A čím, nebo vyrovnal ty nejdelší v historii z poloviny devadesátých let za vlády prezidenta Clintona. Pokud tedy bude pokračovat, a bude zřejmě, protože zatím nevidím, že by se měla ta situace nějak rychle vyřešit, tak to začíná být tíživé pro celou americkou ekonomiku. Už před tím ostatně v uplynulých dnech varoval šéf americké centrální banky, pokud řekl – bude ten shutdown delší, zatím vypadá že ano, tak už to může být vážný problém pro americkou ekonomiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jsem četla o možném snižování ratingu Spojených států. Jaké konkrétní důsledky, nebo jak by se to mohlo projevit?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Během shutdownu je vlastně odstaveno od práce v tuto chvíli při tomto shutdownu asi 400 tisíc pracovníků, civilních pracovníků státních na té federální úrovni a to samozřejmě je problém, protože tito lidé nedostávají, nedostávají mzdu, to znamená, musí šetřit a samozřejmě nejsou s to vykonávat tu svoji činnost a i ta činnost státních zaměstnanců se pochopitelně započítává do hrubého domácího produktu, do celkového výkonu ekonomiky a když odstavíte tyto lidi, řada z nich je na klíčových úřadech, ne úplně těch nejklíčovějších, protože lékaři, vojáci, ti jsou i přes tu odstávku stále činní, ale lidé v běžnějších úřadech, tak to znamená vážné ochromení činnosti celého státu a jedná se o největší ekonomiku světa a je to tedy znát, a proto bychom si měli přát, aby se to co nejrychleji vyřešilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přitom Spojené státy americké, hlavní motor té globální ekonomiky, jak jste i sám řekl, v posledních letech by mohly letos oslavit nejdelší období setrvalého růstu. Podepíše se ta aktuální situace třeba na tomto?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ta zkušenost s těmi shutdowny z těch let minulých i s těmi dlouhými je taková, že to sebralo třeba desetinky procentního bodu růstu ekonomiky, takže to není to, co by mělo přivodit nějakou krizi nebo recesi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nějak dramaticky.

Lukáš KOVANDA, ekonom
To zas ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když se vrátíme do roku 2018, tak například byl, jak to napsal server Bloomberg, rokem, kdy definitivně splaskla takzvaná bitcoinová bublina, hodnota té asi nejznámější kryptoměny. Dosahovala vrcholu v prosinci 2017, pak vzrostla, pak zase spadla a loni v listopadu dosahovala stejných hodnot jako v srpnu 2017 před takzvanou zlatou bitcoinovou horečkou. Je to konec bitcoinu nebo je to nějaká fáze? O čem to vypovídá vůbec?

Lukáš KOVANDA, ekonom
S bitcoiny je to trochu jako s těmi shutdowny, to znamená, že my sice teď máme pocit, že takovýto shutdown, že je to něco nového, že za to zase může ten Trump, ale vlastně, když se pak podíváme do historie, tak se to dělo a stejně tak ta bublina na bitcoinu, když se pak podíváme do historie této kryptoměny, tak ona si prožívala své vzestupy a pády během těch uplynulých 10 let, co existuje, několikrát, takže já si myslím, že to není konec bitcoinů. Bitcoin má za sebou silnou komunitu, která jej rozvíjí dále, podporuje, vychytává ty technologické nedostatky, která ta kryptoměna má. A já si myslím, že jednou některá z těch kryptoměn opravdu bude tím, co bude alternativou běžnému platebnímu styku, ale to rozhodně nemusí bejt v příštích letech. To si žádá určitý čas, než se něco takového rozvine.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude rok 2019, pane Kovando, rokem brexitu? Prý až o 10 procent se může podle odhadů britské vlády i centrální banky snížit HDP Spojeného království, pokud nastane divoký brexit, tedy odchod bez dohody oproti stavu, kdyby Británie odešla, respektive by tedy vůbec nezamýšlela tedy odejít z Evropské unie?

Lukáš KOVANDA, ekonom
My jsme se krásně vrátili k tomu, co jsem říkal na začátek, to jsou takové ty zkázopravecké prognózy a temné věštby a já si vzpomínám na věštbu britského ministerstva financí z předvečer referenda o brexitu, kdy věštil, že do dvou let, to znamená, do poloviny roku 2018, když tedy lidé v tom plebiscitu si odhlasují brexit, tak 800 tisíc přijde o práci. A víte, jaká byla realita? Místo toho se počet pracovních míst zvýšil o 250 tisíc. Takže se sekli o více než milion hlav. Ale já to nechci bagatelizovat. Určitě tvrdý brexit je hrozbou a je hrozbou i pro českou ekonomiku, protože my do Británie vyvážíme. Vyvážíme tam například automobily, silniční vozidla, stroje, reaktory, ale například i hračky. A jestliže pochopitelně by byl britský spotřebitel ochromen kvůli například poklesu libry, což by se stalo po tom tvrdém brexitu, no, tak bude mít menší poptávku i po českých automobilech, po hračkách vyráběných v České republice a zase může zaplakat ten, kdo je vyrábí a může to dopadnout negativně právě i na nás. Takže nechci to zjednodušovat, ale úplně si nemyslím, že tvrdý brexit by byl konec světa, ale já si nakonec myslím, že dojde k dohodě za 5 minut 12 a bude to nějaký způsob měkkého brexitu, nějaké dohody, protože ty ekonomické, byznysové, podnikatelské zájmy na obou stranách přílivu La Manche jsou tak silné a oba tyto tábory by tratily v případě tvrdého brexitu, že doufám, že zvítězí v tomto případě ekonomie a ekonomika nad politikou a nad politikařením.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je evidentní, že jste optimistou mezi ekonomy.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Přiměřeným.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přiměřeným. Lukáš Kovanda, nový host pořadu Jak to vidí. Já vám děkuji za váš čas a za vaše názory a budu se těšit za měsíc opět na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Děkuji velice za pozvání a přeji krásný den vám i posluchačům.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře