#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Stavebnictví se stále hluboce propadá. Hrozí další zdražování bytů, investiční činnost vlády zaostává za sliby  

9. ledna 2021

Stavebnictví se podle nejnovějších, listopadových dat meziročně citelně propadlo, o 8,4 procenta, jen nepatrněji mírněji než v říjnu. Koronavirová krize se ve stavebnictví projevuje například v porovnání s průmyslem zpožděně a setrvačněji. Stavební výroba se navíc potýká s nedostatkem vhodné zahraniční pracovní síly, která z velké části zůstává kvůli pandemické situaci ve své domovině.

Koronavirová krize doléhá na stavební výrobu postupně, takže zatímco průmysl už se v říjnu 2020 nadějně zotavoval, a při růstu zůstal i posléze v listopadu, stavebnictví zůstalo v hlubokém propadu.  Důvodem je zejména právě větší setrvačnost stavebnictví jako sektoru.

Třeba průmysl nebo služby reagují na změny ekonomických podmínek bezprostředněji. Ve stavebnictví se ovšem na druhou stranu tíživěji než v jiných sektorech projevuje nejistota plynoucí z pandemické situace, která vede podnikatele ve stavebnictví, stavební firmy a developery k pozastavování a rušení některých projektů. Nedostatek pracovní síly pochopitelně tento trend jedině umocňuje, stejně jako jej v listopadu umocňovala druhá vlna pandemie.

Celkově letos stavebnictví ztratí zhruba sedm procent, kvůli poměrně vysoké míře setrvačnosti bude znatelně klesat i v příštím roce, a to o zhruba šest procent. K růstu se vrátí až v roce 2022. Nejistota se odráží například i v meziročně citelně sníženém počtu zahájených bytů. Tento počet v lednu až listopadu 2020 meziročně klesal o více než sedm procent. Útlum stavební činnosti v oblasti rezidenční výstavby se výhledově projeví dalším omezení nabídky nového bydlení na trhu, což povede k zesílení tlaku na růst cen nemovitostí a následně také nájmů.

Produkce v pozemním stavitelství, mezi níž spadá právě i rezidenční výstavba, letos klesá citelněji než produkce ve stavitelství inženýrském. V inženýrském stavitelství, které zahrnuje například výstavbu či rekonstrukce komunikací, se projevuje investiční činnost hrazená z veřejných rozpočtů. Realizované veřejné investice v oblasti stavitelství ale i tak zatím zaostávají za loňským jarním příslibem vlády, že se z koronavirové krize „proinvestuje“.  Jedním z klíčových důvodů je nekvalitní stavební zákon. Jeho nová podoba by toto měla změnit. Stavební zákon by měl zkrátit povolovací procesy, snížit počet potřebných razítek a umožnit jak v oblasti rezidenčního, tak inženýrského stavitelství pružněji reagovat na nastalou situaci. Vhodný nový stavební zákon tak bezesporu může mít citelný příznivý dopad dokonce i na makroekonomické úrovni.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře