#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Smutný dárek pro společnou měnu

3. ledna 2019

Dvacáté narozeniny eura, které jednotná měna na začátku roku oslavila, jsou příležitostí k bilancování. Chopilo se jí i trio ekonomů z prestižních amerických univerzit: z Harvardovy, Kolumbijské a Chicagské. Na silvestra, v předvečer kulatin společné měny, závěry jejich výzkumu publikoval americký Národní úřad pro ekonomický výzkum. A pro euro to rozhodně není nejlepší dárek k jubileu. Ekonomové svůj výzkum uzavřeli s tím, že euro jako mezinárodní měna povážlivě kolabuje a dolar jej triumfálně decimuje.

Když se euro v roce 1999 narodilo, bylo v devizových rezervách centrálních bank zastoupeno čtyřikrát méně než dolar, vypočítávají zmínění ekonomové. Až do roku 2009 náskok americké měny stahovalo, takže před deseti lety už objem dolarových rezerv v sejfech centrálních bank převyšoval objem rezerv eurových pouze 2,2krát. Od té doby objem dolarových rezerv mírně povyrostl, kdežto objem eurových rezerv se zbortil o 27 procent. V roce 2017 už centrální banky celého světa držely v rezervách 3,1krát více dolarů než eur.

Vedle centrálních bank ale euro „zařízly“ i světové investiční fondy. Patrné je to například z analýzy přeshraničních investic těchto fondů do podnikových dluhopisů. Před finanční krizí, v období let 2005 až 2008, bylo 45 procent těchto investic v dolarech a 35 procent v eurech. Jenže do konce roku 2017 se poměr zcela změnil v neprospěch eura. Podíl dolaru totiž vyskočil na 70 procent, zatímco podíl eura klesl na dvacet. Podobný vývoj se netýká jen přeshraničních dluhopisových investic, ale platí obecně pro globální skladbu portfolií ať už státních, nebo podnikových dluhopisů.

Podobný trend lze vysledovat také v oblasti syndikovaných bankovních úvěrů. Do období let 2006 až 2008 podíl těchto úvěrů v eurech narůstal, od té doby klesá. Svou pozici přitom současně upevňuje opět dolar.

A konečně – euro ztrácí také v oblasti samotných devizových obchodů. Zatímco v roce 2001 byl v rámci těchto obchodů celosvětově směněn 2,4krát vyšší objem dolarů než eur, v roce 2010 už to bylo jen 2,2krát více. Jenže od té doby euro ztratilo, takže v roce 2016 už devizoví obchodníci směňovali 2,8krát více dolarů než eur. Tedy znatelně více než v prvních letech společné měny.

Sbírka těchto údajů dokládá, že světové fondy, centrální banky, komerční banky i devizoví obchodníci se nadále obávají možné nestability eura. Příčinou strachu jsou zejména světová finanční krize a evropská krize dluhová a jejich důsledky. Obavy z nestability společné měny jsou po dvaceti letech její existence silnější než v prvních letech fungování. Nelze to tedy označit za dětskou nemoc. Jak vysvětluje zmíněné autorské trio ekonomů: „Dlužníci i věřitelé se zkrátka chtějí vyhnout měně, jejíž hodnota – a jejíž samotná existence – může být během další krize v ohrožení.“

Vyšlo v E15.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře