#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Růst napětí mezi USA a Tureckem citelně oslabuje korunu

16. srpna 2018

Koruna včera ráno oslabila na své více než roční minimum vůči americkému dolaru. Dolar stál přechodně i více než 22,70 koruny. Česká měna byla vůči té americké slabší naposledy loni v červenci. Bezprostředním důvodem slábnutí koruny je znehodnocování eura vůči dolaru.

Euro je vůči dolaru taktéž nejslabší od loňského července. Euro ztrácí svoji hodnotu také vůči dalším měnám, které představují takzvaná bezpečná útočiště pro časy ekonomických otřesů, jako je švýcarský frank nebo japonský jen. Vůči franku je euro nejslabší od loňského července, vůči jenu pak prakticky za celé období od června 2017. Důvodem slábnutí eura je zejména situace v Turecku a hrozba, že by tamní měnová turbulence a pád liry na rekordní minimum vůči dolaru mohl zasáhnout i bankovní soustavu eurozóny. Z evropských bank jsou v Turecku poměrně silně angažovány španělská BBVA, italská UniCredit, nizozemská ING, francouzská BNP Paribas a britská HSBC. Tyto banky vlastní významné podíly v tureckých bankách nebo mají v zemi své stoprocentně ovládané dceřiné společnosti.

Prudký propad liry zvyšuje pravděpodobnost, že se významná část turecké podnikové sféry dostane do platební neschopnosti. V řadě případů si totiž turecké podniky braly úvěry v dolarech a eurech a ty se jim s pádem liry enormně prodražují. Zvláště je riziku nesplácených úvěrů z evropských banka vystavena španělská BBVA, skrze svůj padesátiprocentní podíl v tureckém ústavu Garanti. BBVA ovládá turecká aktiva za 90 miliard dolarů a její angažmá v Turecku přesahuje pět procent španělského hrubého domácího produktu. Turecké centrální bance se sice opatřeními za začátku týdnu podařilo kurs liry vůči dolaru stabilizovat, avšak turecká měna se rychle může ocitnout pod dalším výprodejním tlakem.

Bezprostředním důvodem bude v takovém případě probíhající eskalace napětí mezi Ankarou a Washingtonem. Ankara dnes zdvojnásobila cla na některé produkty dovážené z USA. Turecko totiž z měnové turbulence liry viní ponejvíce právě Spojené státy. Po dnešním navýšení cel tak bude na některé americké produkty uvaleno i více než stoprocentní clo. Osobní automobily z USA budou podléhat 120procentnímu clu, alkohol pak dokonce 140procentnímu. Ze strany Ankary jde však spíše o symbolický krok, určený domácímu publiku. Ani automobily, ani alkohol a ani mnohé další produkty, na něž byla uvalena dodatečná cla, totiž nepředstavují klíčové položky amerického exportu do Turecka.

Navíc pro Spojené státy představuje Turecko až 31. největšího obchodního partnera, zatímco z hlediska Turecka patří Spojené státy mezi několik hlavních jak vývozních, tak dovozních partnerů. S USA Turecko vykazuje od roku 2007 každoroční obchodní schodek. Ze Spojených států dováží ve velkém například bavlnu, železný šrot nebo letecké součásti. Při pokračující eskalaci napětí mezi Tureckem a USA je pravděpodobné další oslabování liry, což může z důvodu expozice evropských bank bránit v posilování vůči dolaru jak euru, tak zprostředkovaně i koruně.

Vyšlo v Parlamentních listech.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře