Živelnost trhu se odhaluje ve své zhoubné nahotě, poznamenal by nejeden teoretik marxismu-leninismu při pohledu na burzovní ukazatele. Finanční krize přerostla do své panické fáze a globální trh – výtečný služebník v časech konjunktury – se teď, když padá, jeví opravdu býti neřiditelným živlem, jenž táhne zeměkouli do zhouby.
Zeměkoule to přečká – i když její severní hemisféra se bude nějaký čas nostalgicky otáčet za časy hojnosti čelíc přitom dlouho neviděné nezaměstnanosti. Kdo nepřečká, bude zjevný sen amerických neokonzervativců o řízení celé téhle nesourodé planety z jedné zasedačky. Neúspěšné tažení v Iráku jej nahlodává z hlediska geopolitiky, finanční krize z hlediska hospodářství. Nabídka Ruska půjčit záchranné čtyři miliardy eur Islandu, členské zemi NATO (až do předloňska byla v provozu základna Keflavík, štít USA a NATO v době studené války), na níž se „přátelské státy“ vykašlaly (mají samy svých problémů dost), podtrhává hořké probuzení z nekonzervativních fantazií.
Nekončící pobyt amerických vojáků v Iráku a krize šířící se z Wall Streetu podtrhávají taktéž skutečnost, že bipolární uspořádání zeměkoule – studená válka – bylo vlastně stabilnějším než řízení jedinou velmocí, byť jde o tradiční a vyspělou demokracii. Ani taková totiž nedokázala odolat zhoubným svodům, které provázejí fantazii o naprostém vládnutí světu, na níž doplatili dosud všichni, kdo jí podlehli.
A tak Rusko nejspíš půjčí Islandu, Čína zase financuje americké výboje v Iráku (Peking kupuje americké vládní dluhopisy) – Amerika sama na ně nemá, už ji válka historicky zadlužila. Čína a jiné přebytkové ekonomiky ostatně ve značné míře financují i záchranu americké ekonomiky a Wall Streetu – kde jinde by americká státní kasa vzala záchranných sedm set miliard dolarů pro bankovní sektor?
Krizová doba odezní. Oslabí geopolitická moc Washingtonu, oslabí finanční síla Wall Streetu. Může to být i dobře. Jen je potřeba nalézt Metternicha 21. století, který dokáže vyvažovat klid a mír – a zajistit tak prosperitu – v éře globalizovaně multipolárního světa.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
