#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Roztočme to, bejby! aneb Jak se „baví“ mocní bankéři

16. října 2011

Bejby, roztočme to, tančeme twist, twistujme! vyzývá v hitu z roku 1960 rokenrolová ikona Chubby Checker. Song v té době rozskotačil celou Ameriku. Dokonce i ekonomy. Ti tehdejší opatření americké centrální banky na podporu hospodářského růstu označili právě podle názvu písně (jež je ovšem coververzí její starší verze ze sklonku 50. let) jako „operaci Twist“.

To dnešní ekonomové jsou suchopárnější; jména pro stimulační opatření v soudobých hitparádách nehledají. Alespoň není známo, že by Lady Gaga či Bruno Mars pěli o „kvantitativním uvolňování“. Naštěstí i suchopárnost ekonomů má své meze, a tak někdejší „operace Twist“ doznává – výrazivem hudebního průmyslu – „moderního aranžmá“. Od září americká centrální banka opět – po padesáti letech – „twistuje“. A jestliže se „kvantitativní uvolňování“ po vzoru hollywoodských trháků dočkává svých pokračování s příslušnými pořadovými čísly („kvantitativní uvolňování 2“ skončilo v červnu, třetí možná přijde), měla by právě probíhající „operace Twist“ správně nést pořadové číslo „2“. Leč nenese.
Asi proto, že půl století je dlouhá doba, opatření z časů Kennedyho se vytratilo z povědomí ekonomů a zřejmě jen nějaký pamětník z jejich řad jej – zaprášené – vyštrachal ve své mozkovně.

„Operace Twist“ (tedy „operace Twist 2“), již šéf americké centrální banky Ben Bernanke oznámil v září, spočívá ve změně („twistu“) ve skladbě vládních dluhopisů bankou držených.
Jejich suma totiž po předešlých dvou kolech (víceméně neúspěšných) „kvantitativního uvolňování“ činí více než 1,6 trilionu dolarů.

Část z těchto dluhopisů je splatná poměrně brzy, například za dva roky, jiné později – třeba až za třicet let. Centrální banka USA tedy nyní „twistuje“ tak (podobně jako kdysi v 60. letech), že směňuje dluhopisy s krátkou dobou do splatnosti za ty s delší životností.

Teorie napovídá, že pokud poptávka po dluhopisech s dlouhou dobou do splatnosti převýší nabídku, jejich cena vzroste, což stlačí výnosy z těchto dluhopisů. Vzhledem k tomu, že tyto výnosy do značné míry určují, jaké budou úrokové sazby, s poklesem by se měly snížit i úroky u hypoték, leasingů a dalších úvěrů. A právě to by ekonomiku mělo stimulovat – a roztáčet jako Checker své „bejby“.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře