#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Rozpočtovým schodkem 320 miliard se ministerstvo financí vrací z „planety snů“, návrh může být ale stále příliš optimistický

1. října 2020
Nepočítá totiž se zrušením superhrubé mzdy a vychází z optimistického odhadu vývoje ekonomiky ČR.

Návrhem schodku ve výši 320 miliard se ministerstvo financí vrací z „planety snů“ zpět do reality. Schodek ve výši 116 miliard korun, který podle prvního návrhu státního rozpočtu pro rok 2021 ministerstvo financí vyhlíželo dosud, byl opravdu jako z „planety snů“. Byl nerealisticky nízký, vzhledem k extrémně tíživým dopadům protipandemických opatření na tuzemské veřejné finance. 

Schodek 320 miliard však stále představuje spíše optimistický odhad hospodaření státního rozpočtu v příštím roce. Je ovšem pravda, že v cifře 320 nejsou zahrnuty dopady možného zrušení superhrubé mzdy. Pokud by byly započítány, deficit může činit až zhruba 400 miliard korun. Stále tak nelze vyloučit, že schodek v příštím roce bude vyšší než schodek v roce letošním, který by se mohl pohybovat kolem 350 miliard. 

Znepokojující je také to, že ministerstvo financí při návrhu schodku 320 miliard staví na poměrně optimistickém – optimističtějším centrální banka – vývoji tuzemské ekonomiky v letošním i příštím roce. 

Ministerstvo financí podle své aktuální prognózy počítá s letošním propadem ekonomiky ČR o 6,6 procenta. Česká národní banka pak prognózuje pokles o 8,2 procenta. Pro příští rok pak ministerstvo financí počítá s růstem ekonomiky, a to o 3,9 procenta. ČNB je opět pesimističtější než ministerstvo, neboť pro rok 2021 prognózuje růst jen 3,5 procenta.    

Nelze tedy rozhodně vyloučit, že ministerstvo financí bude muset svůj odhad zejména letošního výkonu tuzemské ekonomiky přehodnotit směrem dolů. To by pochopitelně umocnilo i tlak na veřejné finance.  

Pro rok 2021 pak Česká národní banka počítá s deficitem celkových veřejných rozpočtů v objemu 249 miliard. Trh prognózuje schodek nepatrně vyšší, zhruba 255 miliard. Tyto odhady nezahrnují dopad zrušení superhrubé mzdy.  

Podle zářijové zprávy Národní rozpočtové rady by tento výpadek ze zrušení superhrubé mzdy odpovídal 92 miliardám. Dodatečné inkaso DPH a spotřebních daní, které by zajistilo zrušení superhrubé mzdy, by podle ministerstva financí činilo patnáct miliard korun. Takže v čistém vyjádření představuje výpadek ze zrušení superhrubé mzdy nějakých 77 miliard korun.  

Sečteno, podtrženo realističtější je počítat s deficitem veřejných financí v příštím roce kolem 330 miliard korun.  

Ovšem na státní rozpočet budou případně připadat dvě třetiny výpadku ze zrušení superhrubé mzdy, tedy zhruba 51 miliard. Zbytek výpadku, zhruba 26 miliard korun, připadne na rozpočty místních samospráv. Těchto 26 miliard výpadku by způsobilo, že hospodaření místních samospráv by se v příštím roce „přetočilo“ z nyní vyhlíženého mírného přebytku do schodku. Vzhledem k tomu, že v případě zdravotních pojišťoven lze v příštím roce očekávat přibližně vyrovnané hospodaření, deficit státního rozpočtu se v roce 2021 bude v takovém případě pohybovat kolem úrovně 380 miliard. 

Pokud navíc výkon ekonomiky bude horší, než s jakým nyní ministerstvo počítá, a pokud se bude blížit spíše odhadu trhu či ČNB, může být ministerstvo nakonec nuceno pracovat se schodkem státního rozpočtu v roce 2021 až kolem zmíněné částky 400 miliard korun. 

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře