#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Řecko se po letech staví na vlastní nohy

23. srpna 2018
Řecko se po letech staví na vlastní nohy. Odpojili jej od záchranného penězovodu evropských věřitelů, který fungoval od srpna 2015.

V praxi to znamená hlavně to, že si Atény již nebudou na provoz státu půjčovat převážně od Evropského stabilizačního mechanismu, tedy od států eurozóny v čele s Německem. Místo toho budou, jak je běžné, vydávat dluhopisy a nabízet je na finančních trzích a to také už za běžný, tedy tržní úrok. Za vyšší úrok, než za jaký si Řecko půjčovalo v rámci právě skončeného programu. V něm totiž úroková sazba, za níž si půjčovalo, činila necelé 1 procento. Desetileté řecké dluhopisy přitom aktuálně vynášejí více než 4 procenta.

Řecko se tedy musí připravit na přibližně čtyřnásobně vyšší úrok, záleží ovšem také na délce splatnosti dluhopisu. Evropští věřitelé ovšem budou do země podnikat pravidelné čtvrtletní mise a Řecko si od nich bude muset nechat schvalovat každou zásadnější reformu. A to až zřejmě do roku 2060, kdy splatí poslední euro ze záchranných peněz. Bezprostředně návrat Řecka na trhy ohrožuje měnová turbulence v Turecku a nejistota kolem ekonomického a finančního stavu Itálie a jejích bank a také riziko možného tvrdého brexitu.

Řecko stále dluží prostředky také z předchozích dvou záchranných programů, z nichž první započal v roce 2010. Celkový dluh Evropskému stabilizačnímu mechanismu, tedy státům eurozóny, představuje 204 miliard eur. Největším akcionářem tohoto mechanismu je se zhruba 27 procentním podílem Německo, následují další země eurozóny. Na třetím záchranném programu finančně neparticipoval Mezinárodní měnový fond. Ten se dlouho zdráhal programu účastnit, jelikož považoval řecký dluh v dané výši a za daných podmínek splácení za alespoň částečně nesplatitelný. Jeho vnitřní regule přitom v takovém případě neumožňují poskytnout záchranné prostředky. Letos v červnu se evropští věřitelé Řecka dohodli na dalším změkčení podmínek splácení dluhu, takže by fond již participovat teoreticky mohl, avšak do konce programu už v té době zbývaly jen dva měsíce. Fond tedy svoji účast již nestihl. Beztak by byla spíše jen symbolická, na rozdíl od předešlých dvou programů.

„Sanace Řecka vstupuje do historie jako největší v historii.“

Mezinárodnímu měnovému fondu Řecko dluží zhruba 32 miliard eur, a to za úrokové sazby přibližně od 3 do 4 procent. České republice náleží v Mezinárodním měnovém fondu členský podíl ve výši necelého půl procenta, tudíž Řecko dluží prostřednictvím fondu České republice necelé 4 miliardy korun. Řecká krize celkově znamená memento v dějinách finančních trhů, jelikož pro Atény značí ztracené čtvrtstoletí s nesmírnými nejen ekonomickými, ale i sociálními náklady.V uplynulých takřka devíti letech, kdy se Řecko s krizí potýká, byly zejména Athény dějištěm bezpočtu demonstrací a pouličních bouří a bohužel dokonce i protestní sebevraždy. Obyvatelstvo se totiž radikalizovalo v rámci odporu proti striktním úsporným opatřením, jimiž věřitelé podmiňovali své záchranné půjčky. Sanace Řecka vstupuje do historie jako největší v historii.

Odvysíláno na Českém rozhlase Plus.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře