Průměrná sazba hypoték v ČR – ukazatel Fincentrum Hypoindex – letos v únoru klesla, a to ze tří procent na 2,99 procenta. Pokles ukazatele nastal poprvé od srpna 2017. Důvodem je zvrat ve vývoji tržních úrokových sazeb, ke kterému došlo už na sklonku loňského roku. V reakci na horšící se makroekonomické údaje a „vánoční“ burzovní propady přehodnotily klíčové světové centrální banky jako americký Fed nebo Evropská centrální banka svůj výhled pro zpřísňování měnové politiky. Zpřísňování odložily.
Obdobně reagoval trh, který se stále obává možné recese ve Spojených státech už v letech 2020 nebo 2021. Obává se zejména zpomalení čínské ekonomiky, důsledků napětí v mezinárodních obchodních vztazích a možného nezvládnutí brexitu. Loni koncem roku tak na hraně recese balancovalo i Německo, což je klíčový důvod, proč Evropská centrální banka letos v březnu přistoupila k dalšímu kolu měnověpolitické stimulace, a sice prostřednictvím dotovaných půjček bankám. Česká národní banka už jen kvůli silnému provázání české ekonomiky a ekonomiky eurozóny nemůže tento trend ignorovat. I ona zbrzdila v dalším zpřísňování měnové politiky. Letos nelze očekávat více než dvě zvýšení sazeb ČNB, přičemž překvapením by nebylo ani zvýšení jediné.
To vše má dopad do tržních úrokových sazeb v ČR, od nichž se odvíjejí sazby hypoték. K únorovému poklesu jejich průměrné sazby pak přispěl i ostrý konkurenční boj mezi bankami. Těm totiž tak jako tak mizí zájemci o hypotéky a zbývající zájemce si musí předcházet co možná nejatraktivnějšími sazbami. Objem nově poskytnutých hypoték byl v únoru nejmenší od ledna 2015. Čechy odrazují vysoké ceny nemovitostí a také regulace České národní banky, k jejichž dalšímu zpřísnění došlo loni v říjnu. Toto zpřísnění od možnosti získat hypotéku odřízlo až zhruba pětinu domácností.
Češi ale také vyhodnocují další vývoj. Sázejí na to, že s příchodem možné ekonomické krize by došlo jak ke snížení cen nemovitostí, tak i úrokové sazby hypoték, a vyčkávají. I to pak snižuje poptávku po hypotékách. Letos tedy nelze předpokládat, že se průměrná sazba hypoték dostane nad 3,6 procenta, přičemž tento nárůst je ještě podmíněn zpřísněním měnové politiky České národní banky. Na sazby kolem pěti či šesti procent jako před finanční krizí, nebo dokonce na sazby až kolem dvanácti procent jako v polovině 90. let, se hypotéky v probíhajícím ekonomickém cyklu vůbec nedostanou.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
