#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Průměrná měsíční mzda v ČR vzrostla

4. června 2018

Přečtěte si přepis rozhovoru o růstu měsíční mzdy v České republice, který vedla Barbora Tachecí.

Barbora TACHECÍ
Jak už zaznělo, průměrná hrubá měsíční mzda se v letošním prvním čtvrtletí mírně přehoupla přes 30 tisíc. Za poslední rok vzrostla o skoro 9 % a za deset let o dvě pětiny. Mzdy rostou vytrvale od roku 2014 a růst za první čtvrtletí letošního roku byl nejvyšší od roku 2008. V dalších čtvrtletích podle analytiků mzdy porostou podobným tempem. V prvním čtvrtletí vzrostli mzdy úplně ve všech regionech. Nejvyšší průměr mezd měla více než s více než 38 tisíci korun jako obvykle Praha, zatímco nejnižší Karlovarský kraj zhruba s 26 tisíci korun. Růst mezd v současnosti je podle představitelů Českého statistického úřadu velmi podobný tomu, co Česku zažilo přes 10 lety na vrcholu ekonomického cyklu přes krizí. Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus je teď mým hostem. Já vás zdravím. Dobrý den.

Lukáš KOVANDA
Dobrý den.

Barbora TACHECÍ
Tak to je docela takový temný vzkaz, co jsme dostali od ČSÚ. Ptám se, jak dalekou jsme tedy od té krize?

Lukáš KOVANDA
Nevím, zda hovořit ještě o krizi, nicméně je zřejmé, že tato situace, tento rapidní růst mezd platů není udržitelný a už v příštím roce se dočkáme citelného zpomalení toho tempa růstu. Ale ne hned, že by mzdy začaly klesat, jenom očekáváme, že to tempo prostě zvýrazně zvolní možná až na polovinu toho nynějšího stavu.

Barbora TACHECÍ
Tak se zvolněním se samozřejmě počítalo, protože žádná ekonomika by neunesla, kdyby mzdy rostly stejně rychle tímto tempem, ale spíš jde o to, jestli to opravdu může kromě toho zvolnění růstu mezd přinést něco mnohem hlubšího. Nějaký hlubší problém.

Lukáš KOVANDA
Nikdy nelze vyloučit nějaký opravdu závažný problém, jestliže se například podíváme na úplně nejčerstvější data z Eurozóny, tak neposkytují úplně lichotivý obrázek. Zrovna tak obchodní válka, která se nyní vznáší nad celým světem jako hrozba číslo jedna, je další věcí, která by velice nepříznivě dopadla na českou ekonomiku, která je malá a otevřená. Takže můžeme rozhodně vyloučit připlutí černé labutě. V tuto chvíli nepříliš očekáváme a dramaticky špatné události, která by neblaze poznamenala českou ekonomiku třeba už v příštím roce. Ovšem ty základní scénáře, ty nejpravděpodobnější scénáře zatím tuto černou labuť neočekávají a počítají tedy pouze s tím zvolněním té v současné době až příliš bujaré nálady.

Barbora TACHECÍ
Tak možná tu černou labuť zatím vidí jenom Český statistický úřad, který vyslal tento typ varování, ale pojďme zpět k těm číslům. Já už jsem zmínila, že za poslední rok kvartál proti kvartálu vzrostla po odečtení inflace hrubá mzda tuším o něco víc než 6 % a přitom ovšem drtivá většina zaměstnanců vlastně ani na ten růst nedosáhla. Rozumím tomu dobře?

Lukáš KOVANDA
Je třeba odlišit průměrnou mzdu, ta opravdu vzrostla o 6, 6 % meziročně, ale něco jiného je také mzda mediánová a ta rostla pomaleji. Medián ten nyní činí zhruba nějakých 25 600 korun, tedy je výrazně níže, než ta průměrná mzda, která je přes 30 tisíc korun. A to je to číslo, které čítáme nejčastěji v souvislosti s mzdami, ale vlastně ten medián nebo-li ta střední hodnota více odráží tu skutečnost, protože vlastně rozděluje českou populaci příjemců mezd a platů na dvě úplně stejné poloviny, takže spíše pokud bychom chtěli to číslo, které opravdu je jaksi poloviční, které je rozděluje…

Barbora TACHECÍ
Někde veprostřed. Ano.

Lukáš KOVANDA
Ano, tak to je spíše těch 25 600 korun a možná to číst posluchačů uklidní, protože často my analytici slýcháme to, že mzda je příliš vysoká průměrná a nedosahují ti lidé a jsou ti lidé rozčilení, roztrpčení, že jim něco takového předkládáme, ale je třeba říci, že ten průměr vyhání z důvodu platy například manažerů, kterých je sice pár, ale mají třeba statisícové nebo i milionové platy, tak to samozřejmě vyhání tu průměrnou úroveň.

Barbora TACHECÍ
To nevyhání jen u nás tedy, ti manažeři jedni. Viďte.

Lukáš KOVANDA
To je, to je obecný rys. U nás právě ještě docela není tak výrazný, jako třeba v jiných zemí, i třeba v Evropské unii, protože u nás je stále poměrně vysoká rovnost příjmů.

Barbora TACHECÍ
Mám poslední dotaz, pane Kovando, jako jedny z nejvýraznějších růstů mezd byla zaznamenána, jak se tady dočítám,odvětví vzdělávání a veřejná správa. Tak v tom vzdělávání i tom ani potom, jak se hezky česky říká, ale jak dalece analytika těší, že veřejná správa reprezentuje tahouna v růstu platů.

Lukáš KOVANDA
Já bych si to představoval docela naopak. Myslím si, že tím tahounem by měla být ta sféra soukromá nebo jak nyní statistici říkají sféra tržní. A teprve od vývoje mezd v té sféře tržní by se mělo odvíjet ty platy ve sféře státní, protože..

Barbora TACHECÍ
Evidentně se to neděje, tak se ptám jenom, jaká rizika nás na konci čekají?

Lukáš KOVANDA
Rizika plynou zejména z velkého zadlužení státu, protože vlastně když to vezmeme do důsledku, tak jedině ten soukromý sektor vytváří ty hodnoty v pravém smyslu slova, tím samozřejmě se nechci dotknout třeba lékařů, kteří jsou také v podstatě státní zaměstnanci, ti samozřejmě vytvářejí obrovské hodnoty, takže nerad by se do tohoto zamotal, ale například ti úředníci, ti jsou skutečně placení z těch ministrech dělává soukromý sektor. Bez existence toho soukromého sektoru by nemohly fungovat. To znamená, že ten růst mezd v soukromém sektoru by měl udávat tón. A já doufám, že už v letošním roce udávat bude, že ta situace z loňska, kdy se předávalo kvůli volbám, byla přechodného rázu a nyní se vrátíme zpět do těch normálnějších kolejí a ten tón bude určovat spíše soukromá sféra.

Barbora TACHECÍ
Říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Já vám děkuju za rozhovor. Díky.

Lukáš KOVANDA
Hezký den. Děkuju. Na shledanou.

Odvysíláno na Českém rozhlasu Plus v pořadu Témata podle Barbory Tachecí (18 min).

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře