#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Průměrná hrubá mzda opět vzrostla

5. června 2019

Průměrná česká hrubá mzda opět vzrostla. V prvním čtvrtletí činila 32 851 korunu, což je oproti loňsku nárůst o 2 236 Kč. Nejvíc si polepšili zaměstnanci v kultuře, školství nebo administrativě. Učitelům se platy zvedly až o 15 %. Nejvýraznějšími obory jsou peněžnictví a pojišťovnictví, zatímco nejméně pobírají pracovníci v pohostinství, stravování a ubytovacích službách. Radiofórum a Vladimír Kroc se ptají: Pocítili jste meziroční nárůst platů? Uvažujete o změně zaměstnání? A byli byste ochotni změnit obor kvůli vyššímu platu? Hostem ve studiu je Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.

 

 

Vladimír KROC, moderátor
Co vypovídá pokračující trend růstu mezd o stavu ekonomiky?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
Vypovídá o tom, že ekonomika byla ve velice dobrém stavu, protože ten ukazatel je zpožděný, makroekonomický ukazatel, to znamená úplně nelze usuzovat na to, že je ekonomika i v tuto chvíli v perfektní formě, což úplně není, protože pozorujeme například útlum v průmyslu, ale protože je míra nezaměstnanosti zpožděným ukazatelem, tak odráží spíše to, co se v ekonomice dělo. A víme, že ta uplynulá léta byla roky prosperity a stále tedy je to patrné právě i v růstu mezd. Ale postupně v těch následujících čtvrtletích bude dynamika, ta síla toho růstu mezd zmírňovat.

Vladimír KROC, moderátor
Ale zatím ten trend bude pokračovat, ale už ne tak prudce.

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
Přesně tak. Mzdy dále porostou, ale už rozhodně ne tak jako třeba v loňském roce nebo ještě v těch prvních třech měsících.

Vladimír KROC, moderátor
Měli bychom zároveň dopovědět takovéto „ale“, že 2/3 zaměstnanců na průměrný plat nedosahují, proč?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
Je to přesně tak. Je to ošidnost těch průměrů, kdy ten průměr je samozřejmě vychýlen těmi několika lidmi. Samozřejmě z hlediska makroekonomického, kteří pobírají statisícové platy, kteří mají velké bonusy, například v nadnárodních korporacích, na vedoucích pozicích, a stačí pár lidí opravdu, aby vychýlili jeden průměr, tak aby to bylo zkreslené, ten celkový údaj. Nicméně věrohodnější nebo více vypovídající je ten údaj takzvané mediánové mzdy, neboli střední hodnoty, která rozděluje vlastně tu distribuci na 2 stejné poloviny a ta je samozřejmě nižší, ta se pohybuje mezi 27–28 000 korunami.

Vladimír KROC, moderátor
A jakou roli v tom hraje třeba Praha, další velká města versus venkov?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
Praha samozřejmě dominuje, protože jsou tam soustředěny právě ony nadnárodní společnosti. Jsou zde ústředí českých velkých firem. Je zde také většina státních úřadů, kde se koncentrují zase ti nejlépe placení státní úředníci, takže to všechno vlastně pomáhá tomu, že Praha je takovým státem ve státě tak trochu, že opravdu významně uniká těm ostatním částím země v tom, kolik tedy lidé pobírají.

Vladimír KROC, moderátor
Dá se tedy ale říci, že obecně se životní úroveň uvnitř společnosti, že se zvyšuje?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
Jednoznačně. Ten růst mezd i potom, co odečteme růst cen – to znamená očištěný růst mezd, reálný růst mezd – tak je v podstatě v těchto čtvrtletích, která prožíváme, nejvyšší od počátku tisíciletí. A podstatné je také to, že v těch uplynulých třech čtvrtletích ta mediánová mzda, o níž jsme hovořili, rostla rychleji než mzda průměrná, což znamená, že ti nízkopříjmoví jaksi doháněli nebo přivírali nůžky v porovnání s těmi, kteří mají vyšší příjmy, takže to je další, řekněme, pozitivní trend.

Vladimír KROC, moderátor
Mzdy ale rostou rychleji než produktivita práce, což může mít vliv na konkurenceschopnost firem, to tvrdí někteří ekonomové. Co si o tom myslíte vy?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
To tvrdím i já, protože když se podíváme na růst nebo na ziskovost firem, tak je opravdu nejnižší od přelomu tisíciletí. Zatím to ovšem nevypadá tak, že by firmy kvůli tomu neměly na investice, ale určité riziko, pokud opravdu by ty mzdy rostly dále tímto tempem, což ovšem nepředpokládáme, tak jednoho krásného, spíš ošklivého dne by prostě už ty firmy neměly na investice nebo se třeba pak rozhodnou, že půjdou do zahraničí. To není proces, který nastává ze dne na den, to jsou často procesy, které trvají léta, protože ty managementy firem se musí rozhodnout nebo se rozhodnout o tom, že další fabriku už nepostaví u nás a tak podobně. Takže je to určitá hra s ohněm, ale zatím tedy se neukazuje, že by nějak to dopadalo nepříznivě na investice firem.

Vladimír KROC, moderátor
Říká ekonom Lukáš Kovanda. S námi ve studiu je Marián Vojtek, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus, dobrý den.

Marián VOJTEK, redaktor
Dobré odpoledne.

Vladimír KROC, moderátor
Jak reagují lidé na Facebooku k dnešnímu tématu?

Marián VOJTEK, redaktor
Reakce jsou různé. Začněme ale nejprve anketami, které máme jak na webu plus.rozhlas.cz, tak také samozřejmě na našem Twitteru. Ptáme se vás dnes: Zvýšila se vaše mzda oproti minulému roku? No, a tuto otázku také pokládáme i v naší mobilní aplikaci anebo také na už zmíněném Facebooku. Tak tedy odpovědi jsou následující. „Ano,“ Jerzy Pokorný třeba píše: „Do nedozírných výšek. Dokonce tak nedozírných, že je člověk nevidí.“ No, ale vážně, Petr Šlesingr napsal: „Překvapivě ano.“ Pavel Michek: „Ale jo, o pár desetikorun, ale vzhledem k tomu, že mě jen jídlo na měsíc vyjde asi na 10 000 Kč, tak to vážně nepociťuji.“ Věra Dvořáková: „Nepatrně, ale ceny vylítly hodně patrně.“ Ondřej Neskutečný napsal toto: „Zvýšila, alespoň zatím tedy na papíře. Pořád uvažuji o změně zaměstnání. Jednak mě nebaví stereotyp a činnosti, kde se nemohu ničemu novému naučit, a za druhé je to obchod, když se tak mohou chovat zaměstnavatelé, tak mohou i zaměstnanci.“ Mzdy se oproti minulému roku nezvýšily třeba Vašku Živnému, anebo Jane Summer Jurgensen, ta k tomu dodává: „Ne, ale mám víc práce.“ Jiřina Sue Melounková: „Mně se plat snížil.“ Jitka Jiráková napsala na Facebooku: „Už 8 let mám stejnou mzdu a zvýšení se nekoná. Dřív to byly i vcelku dobré peníze, ale teď je to jen o něco vyšší než prodavačka v Lidlu, ale pracuji tu proto, že mě ta práce baví.“ A ještě názor Miroslava Farného: „Milují svou práci a partu v ní a je mi jedno, kolik beru. To mi peníze nenahradí, i když by to bylo příjemné, ale není to pro mě to hlavní. Jen mi vadí, že ty jejich průměry neplatí plošně a lidi jsou naštvaní, když to vidí.“

Vladimír KROC, moderátor
Marián Vojtek, děkuju. Tak teď máme u telefonu jednoho z posluchačů Česko rozhlasu Plus Michala Kubíčka, dobrý den.

Michal KUBÍČEK, posluchač
Hezký den z Karviné.

Vladimír KROC, moderátor
Pokud to nebudete brát jako příliš osobní otázku, roste vám mzda? Odpovídá váš příjem situaci, kterou popisujeme?

Michal KUBÍČEK, posluchač
Mně mzda neroste, protože mám vlastní firmu, a takže si vyplácím už jakoby řadu let stejnou mzdu, ale zaměstnancům roste mzda.

Vladimír KROC, moderátor
A co to znamená pro vás jako pro zaměstnavatele?

Michal KUBÍČEK, posluchač
No, tak já naštěstí, jak jsem na začátku říkal, jsem z Karviné, mám firmu tady na severu Moravy, takže tady samozřejmě hovoříme úplně o jiných průměrech, než o kterých se hovoří celostátně nebo které jsou zkreslovány v podstatě Prahou, takže u nás ta průměrná mzda zdaleka nedosahuje takových výšek. Já přiznám se, že když jdu někde do hospody a bavím se prostě s kamarádama nebo s lidma, tak většina z nich v podstatě jako by jenom žádostivě se dívá na to, že by bylo rádo, kdyby alespoň tu průměrnou mzdu měli, a to nejsou jakoby žádné povolání jakoby neobvyklé. Je to běžné povolání, běžný průměr nebo průřez. Takže ona ta statistika je taková strašně zajímavá věc a tuším, že to byl Winston Churchill, řekl, že nevěří žádné statistice, kterou si sám nezfalšuje. A když se podíváme na to, jakým způsobem se konkrétně třeba dělají nějaké statistiky, hádejte, jaké je největší procento dobře vzdělaných žáků? Je to z malých škol, anebo z velkých škol? Je to z malých škol. A když se podíváme na to, kde jsou, naopak nejméně vzdělaní žáci, tak jsou to také malé školy, protože ta statistika si to umí velice dobře vytáhnout. Záleží na tom, z jakých čísel čerpáme a co reálně… U nás tady na severní Moravě ta statistika určitě vypadá z toho našeho prizmatu úplně jinak než z toho celostátního hlediska, takže já bych tady k tomuhle tomu byl trošku opatrnější. Na druhou stranu uznávám, že za poslední roky se mzda celkově zvyšuje. To je fakt.

Vladimír KROC, moderátor
Michal Kubíček. Děkujeme, na shledanou.

Michal KUBÍČEK, posluchač
Na slyšenou.

Vladimír KROC, moderátor
Teď se musím zeptat Lukáše Kovandy, máte pocit, že by ta statistika byla nějakým způsobem manipulována záměrně?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
Ne, to ne. To určitě ne. Já si myslím, že Statistický úřad náš odvádí velice dobrou práci i v mezinárodním kontextu. Ovšem problémy v těch samotných ukazatelích, každý jednotlivý statistický ukazatel je prostě ukazatelem za velký souhrn lidí a nikdy nemůže odrážet z povahy věci individualitu nebo tu individuální situaci každého jedince, takže opravdu věřím, že spousta lidí, kteří nás nyní poslouchají a hovoříme tady třeba i o tom, že nárůst mezd je rekordní nebo jeden z nejvyšších, ale oni třeba těch 8 let opravdu v tom svém individuálním případě nepocítili žádný nárůst. Můžou samozřejmě se cítit frustrovaní z toho, ale to prostě je ošidnost každé statistiky.

Vladimír KROC, moderátor
Další z posluchačů je Janek Wagner, dobrý den.

Janek WAGNER, posluchač
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Mám tady poznámku, že spravujete server Česká škola, jestli je to správně, tak se zeptám…

Janek WAGNER, posluchač
Aktuálně Pedagogické info.

Vladimír KROC, moderátor
Ale pracujete ve školství… 2/3 zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosahuje, jak je to u pedagogických pracovníků?

Janek WAGNER, posluchač
Tak, pedagogičtí pracovníci jsou aktuálně zhruba o 11 % výš, než je průměrná mzda, takže platy učitelů jsou vyšší. Za uplynulý rok vzrostly o 3 procentní body víc, než byl /nesrozumitelné/ průměrných mezd, ale problém tam je v tom, že pedagogičtí pracovníci s vysokoškolským vzděláním dosahují pouze 61 % platu ostatních pracovníků s vysokoškolským vzděláním. To znamená, učitele opravdu jsou výrazně podhodnoceni, a to jsou na posledním místě ve statistice OECD, kde průměr zemí v OECD je 80 % té průměrné mzdy vysokoškoláků, čili kdybychom to otočili, tak v podstatě průměrný český učitel by měl dostávat určitě vyšší plat, než dostává dnes.

Vladimír KROC, moderátor
Říká Janek Wagner, děkuju vám. Na shledanou.

Janek WAGNER, posluchač
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Lukáš Kovanda k tomu má nějaký komentář?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
Já myslím, že by učitelé měli dostávat více, že jsou skutečně nesmírně podstatní pro celkový ekonomický rozvoj, když to řeknu z pohledu ekonoma. A já jsem pro to, aby se jim přidávalo také třeba i ze školného, které bude platit na vysokých školách. Chápu, že to je nepopulární. Sám jsem měl to štěstí, že jsem vystudoval v podstatě zadarmo. Ale je třeba, abychom se dívali na to vysoké vzdělání jako na investici, na jednu vlastně z nejdůležitějších investic. A pokud by to tak bylo, tak by z těchto peněz, které se odvedou ve formě školného na vysokých školách, mohli mít učitelé na základních středních školách více, tak si myslím, že by to bylo jedno z možných řešení té současné situace.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem Radiofóra je dnes hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Jaká je tedy situace na pracovní trhu? Je stále ještě vhodná doba případně na změnu zaměstnání?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
Odpykávají poslední měsíce toho, kdy ještě bych doporučoval lidem, kteří opravdu váhají, aby nyní zapojily všechny své síly a třeba od září zkusili změnit zaměstnání, pokud jsou nespokojeni, protože v těch dalších čtvrtletích a dalších letech ta situace bude méně příznivá. Na trhu práce začne zřejmě od příštího roku narůstat míra nezaměstnanosti kvůli zhoršování globálních podmínek, zpomalování tuzemského průmyslu i zahraničního obchodu. A pokud tedy tito lidé váhají, tak nyní je ještě ta správná doba, protože stále ta situace na trhu práce je napjatá, ale už takto napjatá příliš dlouho nebude.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se na mzdách v budoucnu může projevit fiskální politika státu?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
Stát také vnímá to, že se zhoršuje obecné ekonomické klima, takže více bude šetřit. Už to nebude – a já podotýkám naštěstí to nebude – tak velkorysá politika platová, důchodová jako třeba v loňském roce, kdy docházelo k plošnému navyšování platů státních zaměstnanců a nyní pozorujeme, že stát má opravdu poměrně vážný problém s tím naplnit tak, jak si předeslal ten rozpočet, protože plnění rozpočtu teď v květnu je vlastně nejhorší od krizového roku 2012, tudíž stát hledá různé formy, jak doplnit tu státní kasu, takže uvažuje se nebo už je v podstatě v procesu vyšší zdanění tabáku, tvrdého alkoholu, hazardu. Těch výher v loteriích, to jsou všechno věci, které samozřejmě povedou k tomu, že bude o nějaké miliardy více v rozpočtu a stát bude nadále moci zvyšovat třeba důchody, ale rozhodně už nebude zbývat tolik, aby se zvyšovaly plošně platy tak, jak tomu bylo třeba v loňském roce, a samozřejmě v roce letošním.

Vladimír KROC, moderátor
Nejnižší platy jsou tedy podle analýzy Českého statistického úřadu v pohostinství. Je to tak doopravdy? Není to tak, že třeba lidé si vydělají v rámci spropitného nebo se nepřiznává vlastně celá výše mzdy?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
To jsme viděli přesně v době, kdy se zaváděla v rámci první vlny elektronické evidence tržeb, kdy najednou tam vzrostly i právě ty vykazované oficiální mzdy v pohostinství. To znamená, že jednoznačně se ukazovalo, že část, někdy podstatná část, těch peněz, které tam získávají pracovníci, je jaksi neoficiální. Je to buď ve formě nějakého spropitného nebo je to ve formě prostě nedaněné, což samozřejmě bylo odhaleno nebo se ukázalo pak v souvislosti se zavedením té evidence tržeb. Ten problém tam zřejmě přetrvává v jisté, byť menší míře dosud.

Vladimír KROC, moderátor
Teď je na lince posluchač Štěpán Machek. Vítejte.

Štěpán MACHEK, posluchač
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Vy jste v nějakém hlučném provozu, ale zkusíme vás poslouchat. Halo? Tak, vypadá to, že posluchač nám asi vypadl. Snad zavolá. Jenom připomeňme číslo sem k nám do Radiofóra, 221 552 777. Bavíme se o tom, jak se dá vykládat průměrná mzda, která stále roste. My si povídáme s Lukášem Kovandou, hlavním ekonomem Czech Fund, který je teď hostem Radiofóra. Firmám chybí přes, jestli mám správné údaje, 400 000 lidí a vlastně si chci ujistit, že to tak opravdu je, protože mi to přijde to číslo hodně vysoké. Jak třeba reaguje ministerstvo průmyslu a obchodu nebo kdo by podle vás mohl nějak stimulovat tu zaměstnanost?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
Volných pracovních míst je 340 000, myslím, ale to samozřejmě záleží na té statistice, takže zhruba to číslo, které říkáte, je pravdivé. Ona taky spousta těch míst vůbec není hlášena na úřady práce, protože prostě ti zaměstnavatelé nemají žádnou šanci, že třeba na nějaké specifické… třeba na manažerskou pozici někoho získají na Úřadu práce, takže z tohohle hlediska…

Vladimír KROC, moderátor
Jakým způsobem stát může motivovat zaměstnanost?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
V tuto chvíli, myslím si, že je důležité to, že jednak teda ta pracovní síla tady není příliš, a jednak tedy je samozřejmě debata nad tím, do jaké míry takzvaně dovážet pracovní sílu, což samozřejmě je jedno z řešení toho, jak vlastně čelit té situaci, kdy máme rekordní počet volných pracovních míst, nicméně dovoz té pracovní síly zase způsobuje tlak na pokles mezd té pracovní síly stávající. Proto například odboráři jsou silně proti tomu, aby se takzvaně tato pracovní síla ze zahraničí dovážela. Je to fenomén, který pak má odraz nejen v ekonomické, ale i v sociální oblasti, protože je otázka při tom zhoršení situace na trhu práce, zda tedy tito lidé odejdou, nebo zda tady zůstanou. Jestliže zůstanou, tak mohou být zátěží pro sociální systém České republiky a mohou vlastně zhoršit průběh případné krize.

Vladimír KROC, moderátor
Na lince je posluchač Vladimír Vychytal, dobrý den.

Vladimír VYCHYTAL, posluchač
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Posloucháme vás.

Vladimír VYCHYTAL, posluchač
Já bych se chtěl vyjádřit k tomuhle tomu tématu. Budu mluvit sám za sebe. Je mi docela líto, to, co slyším, že jsou platy téměř 33 000 hrubého. Já budu mluvit za sebe, mám středoškolské vzdělání, pracoval jsem jako mistr, jako auditor a tak dál, nedobrovolně jsem přišel o práci. Nyní musím pracovat ve firmě, která mi dává 95 Kč na hodinu, poslouchejte dobře 95 Kč na hodinu, pracuju v těžkých podmínkách 11 hodin v nepřetržitým provozu. Vlastně…

Vladimír KROC, moderátor
Ano?

Vladimír VYCHYTAL, posluchač
Jak bych to řekl, respirátor 11 hodin denně, v respirátoru vozím těžký tunový věnce. A je mi to strašně líto, když jsem chtěl po svém vedoucím, aby mi přidal, řekl, že mám ještě hodně, když tak až odejdu. Je mi 61 let, práci nějakou kompetentní nebo takovou, která by odpovídala mým schopnostem a znalostem profesním, neseženu v těchhle těch letech. Je mi to velice líto.

Vladimír KROC, moderátor
A promiňte, můžete říci, odkud voláte? Jenom přibližně z jakého regionu.

Vladimír VYCHYTAL, posluchač
Jihlava. Já řeknu firmu Kronospan. Kronospan si neváží svých lidí, kteří pracují dobře a spolehlivě. Můj vedoucí mi řekl, když se mi to nelíbí, že můžu odejít. Kam můžu odejít v 61 letech, prosím vás pěkně? Je mi to líto tyhle ty rozhovory, když slyším. Když se tam desetitisícema a já mám…

Vladimír KROC, moderátor
My jsme vás vyslechli, pane Vychytale, děkujeme. Mějte se hezky, na shledanou.

Vladimír VYCHYTAL, posluchač
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Jaká je odpověď na takový životní osud?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
To je přesně ta situace, kdy samozřejmě statistika hovoří nějak a ty individuální případy hovoří úplně jinak. Pan Vychytal je v předdůchodovém věku, to znamená, opravdu to je ta skupina lidí, kteří jsou na trhu práce obecně velmi znevýhodněni, a pokud ještě z regionu typu právě Vysočiny, tuším, tak je to zase o poznání horší, než kdyby byl třeba ve velkém městě typu Prahy nebo Brna, takže nezbývá tedy než panu Vychytalovi popřát hodně sil a zkusit třeba apelovat na to, aby se přece jenom podíval, jestliže je takto nespokojený, po jiném zaměstnání. Přece jenom i v té Jihlavě by měla být možnost najít za té současné situace rekordně nízké míry nezaměstnanosti, nejnižší od konce devadesátých let, nějaké více uspokojivé zaměstnání.

Vladimír KROC, moderátor
Vláda začala připravovat strategii hospodářské politiky státu do roku 2030, v Betlémské kapli ji představil ministr průmyslu Karel Havlíček. Co vy byste radil vládě v tomto ohledu?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
Myslím si, že my z velké části v podstatě sklízíme trpké plody chyb těch předchozích vlád. To znamená toho, že se někdy od poloviny minulého desetiletí, od let 2004 2005, že jsme se dostatečně rychle nepřeorientovali například v politice investičních pobídek na to, abychom opravdu pobízeli zahraniční firmy, které zajišťují produkci s vyšší přidanou hodnotou. Trochu se to nyní začíná snad zlepšovat, nicméně opravdu 10 let, troufám si říci, jsme ztratili, což ale částečně také bylo způsobeno tím, že zuřila globální světová finanční krize. Tato vyšší přidaná hodnota by zajistila nejen vyšší marže, ale i vyšší mzdy nakonec pracovníkům, a třeba i ten pan Vychytal by nakonec na tom nebyl tak bledě, jako na tom je nyní.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se připravit na zanikání pracovních míst kvůli inovacím a robotizaci?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
Je velká otázka a je to jedna z nejdiskutovanějších otázek mezi ekonomy, do jaké míry vlastně robotizace povede k tomuto rušení těch pracovních míst. Na druhou stranu si vezměme, že populace bude stárnout. To znamená jednak samozřejmě zátěž na důchodový systém a na zdravotní systém, ale také bude ubývat jakoby těch lidí v tom produktivním věku. To znamená, že nakonec by to nemuselo být až tak horké právě, protože jich bude méně těchto lidí v produktivním věku, budou vzácnější a budou moci mít vyšší mzdy i právě v konkurenci s roboty a s různými algoritmy a softwarem prostě proto, že kde je méně něčeho, tak je to vzácnější a roste i cena, v tomto případě mzda.

Vladimír KROC, moderátor
Proč se stále nedaří dospět na úroveň produktivity práce, řekněme, západních zemí? Před 30 lety jsme si naivně – dneska se ukazuje naivně – mysleli, že už je dávno doženeme v tomto ohledu?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
To je velká otázka. Já zrovna včera jsem měl štěstí, že jsem moderoval diskusi s ekonomem Janem Švejnarem, který má dobrou zkušenost i ze Spojených států, kde působí na Kolumbijské univerzitě. On tam, právě když jsme se o tom o tomto tématu bavili, tak pro ně je to jedna z největších, jak říkal puzzle, neboli hádanek nebo rébusů, proč vlastně nedoháníme rychleji ty západní země. Připomínal případ Mexika, kde vlastně čím blíže v Mexiku jste hranicím se Spojenými státy, tak vlastně i mzda mexická roste, ale tady podobný efekt nepociťujeme. Tady je nejblíže Německu Karlovarský kraj, v podstatě má nejnižší mzdy s krajem Zlínským, takže je to hádanka. Je to věc, která není mezi ekonomy jednoznačně uzavřená. Na druhou stranu je pravda, že přece jenom tady je nižší cenová hladina. To znamená, není to až tak propastný rozdíl, jak se zdá, z toho prostého srovnání těch mezd, například restaurace nebo bydlení je v České republice stále citelně levnější než právě na západ od našich hranic.

Vladimír KROC, moderátor
Obracím se na Mariána Vojtka, aby pověděl – jednak uzavřel anketu na Twitteru a pověděl ještě, jaké jsou reakce na sociálních sítích.

Marián VOJTEK, redaktor
Tak, tedy anketa na Twitteru právě skončila s tímto výsledkem. Zvýšila se vaše mzda oproti minulému roku? Tak tedy „ano“, zatímco anketa na webu plus.rozhlas.cz zatím vyznívá obráceně, tedy pro možnost „ne“, ale na rozdíl od Twitteru, anketa na webu plus.rozhlas.cz stále pokračuje, takže můžete nadále hlasovat. Co se týká dalších ohlasů, tak třeba Miloslav Tlemicha napsal: „Zvýšení mzdy mi sežrala inflace.“ A Jakub Semerád: „Malinko ano, ale vše zdražilo, tak výsledek je spíš malinko záporný.“

Vladimír KROC, moderátor
Jak vysoká je vlastně aktuální inflace?

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
Tak inflace je teďka v podstatě nejvyšší za posledních 7 let, od roku 2012 vylétla až ke třem procentům, v březnu letošního roku stále se drží vysoko, i když bude v těch následujících měsících – a už nyní klesá – bude klesat zpátky ke dvěma a půl, možná pod dvě a půl procenta. To znamená, ten nejhorší nápor inflační už máme za sebou. Nicméně došlo k růstu cen v těch citlivých položkách, jako jsou potraviny, bydlení, energie, takže lidé to samozřejmě vnímají nepříznivě a také se to projevuje v té spotřebitelské náladě, takže ta se vlastně kontinuálně od začátku loňského roku zhoršuje a bude se zřejmě zhoršovat i nadále, což se následně projeví v tom, že dojde k útlumu maloobchodních tržeb. Ale zatím například podle dnešních čísel, čerstvých čísel, výdaje Čechů za potraviny v dubnu rostly nejrychleji za posledních 16 let v tom meziročním srovnání, takže zatím se to neprojevuje nějak negativně.

Vladimír KROC, moderátor
Říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund, host dnešního Radiofóra. Moc děkuju, mějte se hezky, na shledanou.

Lukáš KOVANDA, analytik Czech Fund
Děkuji za pozvání, přeju hezký den všem posluchačům.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře