#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Proč zase zdražuje bitcoin?

11. února 2020
Kvůli centrálním bankám, jejich „tisku“ dolarů i eur, ale i kvůli strachu propásnout nafukování další bubliny

Bitcoin dnes opět prolomil hranici 10 tisíc dolarů. Vystoupal až na hodnotu bezmála 10 387 dolarů. To je jeho nejvyšší dolarová cena od 13. září loňského roku, vyplývá z dat Bloombergu. V letošním roce tak nejstarší a nejmohutněji kapitalizovaná kryptoměna zhodnotila o zhruba 45 procent a svět se opět táže, zda má před sebou strmý růst, jaký zažila například koncem roku 2017. Tehdy vystoupala na svoji historicky rekordní úroveň, takřka 20 tisíc dolarů. Dějinně rekordní dolarové ceny dosáhla 18. prosince 2017, kdy její cena v jednu chvíli činila i 19 511 dolarů.

Je obtížné vystopovat fundamentální faktory v pozadí opětovného cenového nárůstu bitcoinu. Důležitým signálem však může být to, že neroste pouze jeho cena, nýbrž i cena mnoha dalších, mladších kryptoměn, označovaných jako takzvané „altcoiny“. Těchto altcoinů nyní existuje více než pět tisíc. Jejich tržní kapitalizace však dosahuje jen 36,6 procenta celkově tržní kapitalizace všech kryptoměn včetně bitcoinu. Tržní kapitalizace – celková tržní hodnota – totiž v případě bitcoinu odpovídá 63,4 procenta celého trhu kryptoměn. Bitcoin zkrátka představuje stále jednoznačně dominantní kryptoměnu.

Nicméně v letošním roce tato dominance bitcoinu přece jenom, byť zvolna slábne, neboť na Nový rok 2020 ještě jeho tržní kapitalizace odpovídala 68,3 procenta celkové tržní kapitalizace kryptoměn. Například tržní kapitalizace druhé nejhodnotnější kryptoměny, etherea, ze stejnou dobu naopak vzrostla, ze 7,4 na 8,6 procenta.

To svědčí o tom, že růst ceny bitcoinu a obecně kryptoměn – jejich celková tržní kapitalizace letos vzrostla z 60,8 na 106,7 miliardy dolarů – je poháněn spíše rostoucím apetýtem mezinárodních investorů po riziku. Jednoduše proto, že do ještě rizikovějších kryptoměn, než je bitcoin, do oněch altcoinů typu etherea, nyní proudí relativně více prostředků než do méně rizikového (na poměry kryptoměn!) bitcoinu. Pokud by za současným růstem ceny bitcoinu měla být tíseň a strach globálních investorů, například z dalšího šíření koronavirové nákazy, bude se rizikovějším altcoinům zřejmě dařit hůře než bitcoinu. Ač někteří o bitcoinu hovoří jako o „zlatu 21. století“, v tuto chvíli se nezdá, že by poptávka po něm coby bezpečném útočišti byla letos rozhodujícím faktorem jeho citelného cenového nárůstu.

Co ovšem tedy podněcuje apetýt investorů po riziku? Jedním z možných vysvětlení je to, že investorům dává pomyslná mentální křídla uvolněná měnová politika světově významných centrálních bank. Od loňského září provádí jakési zastřené kvantitativní uvolňování americká centrální banka, od listopadu 2019 pak opětovně kvantitativní uvolňování realizuje Evropská centrální banka. Na samém začátku letošního roku dále měnové podmínky uvolnila Čína, načež další likviditu trhům poskytla v souvislosti s významnějším šířením koronavirové nákazy o několika týdnů později.

Nová likvidita poskytovaná třemi z nejvýznamnějších světových centrálních bank znamená uvolnění měnových podmínek prakticky v celosvětovém měřítku. Toto široké uvolnění investorům usnadňuje přístup k prostředkům a umocňuje jejich ochotu investovat. Část těchto prostředků směrují právě i do kryptoměn, nejen do bitcoinu, ale také a zejména do rizikovějších altcoinů. To je zřejmě jeden z klíčových důvodů jejich aktuálního cenového vzestupu.

Brzy se samozřejmě mohou přidat faktory další, například známý „FOMO efekt“. Do kryptoměn budou pod vlivem jejich cenového růstu, podníceného centrálními bankami, ve vyšší míře opět dávat své prostředky investoři, kteří prostě nebudou chtít propásnout jejich cenový vzestup. Bude je pohánět právě „fear of missing out“, tedy FOMO efekt. Tito často méně zkušení investoři, podléhající tím spíše různým mediálním vlnám, vlastní impulsivitě a psychologičnu, tak mohou cenu bitcoinu a dalších kryptoměn nafouknout třeba až k hodnotám roku 2017, nebo dokonce výše. Vyloučit nelze nic. Ani potvrdit ne. S určitostí neví nikdo nic. Svět kryptoměn zůstává jednou velkou světovou loterií.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře