#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Proč se za Masaryka tolik nekorumpovalo

4. srpna 2008

Říká se, že příčinou kriminality je zejména chudoba. Třicátá léta minulého století se nesla ve znamení temných dopadů velké hospodářské krize, přesto je první republika ve srovnání s dneškem bezedným pohárem ctnosti, čestnosti, džentlmenství i hrdinství – vlastností, jež zosobňovali legionáři z první světové, tatíček Masaryk či Oldřich Nový. Tak jak to tedy je?

Ekonomové Francesca Ginoová (University of North Carolina) a Lamar Pierce (Washington University) odpovídají v nové studii, že za vším vězí takzvaný „efekt hojnosti“ s tím, že pouhá „přítomnost přemíry bohatství stimuluje podvádění mnohem více než prostředí, kde je vše vzácné“.

Autoři to ukazují na experimentu: jednu skupinu lidí nechali hrát cosi na způsob scrabble v místnosti, kde se na stole povalovalo jen pár drobných, kdežto druhá skupina soutěžila v místnosti, v jejímž rohu se tyčil hezký sloupek svazků bankovek – celkem sedm tisíc dolarů. Dobrovolníci ve druhé místnosti měli mnohem silnější tendenci – zlákáni představou, že sedm tisíc může být jejich – nadsazovat svou úspěšnost při hře než pokusní hráči z prvé místnosti, kde přece nemohlo jít o víc než jen o těch pár drobných. Zkrátka, pouhá přítomnost většího peněžního obnosu zvyšuje pravděpodobnost podvodného jednání.

Dotaženo do krajnosti, třicátá léta si dnes malujeme jako éru šlechetnosti a cti ne proto, že by tehdy lidé byli vnitřně výrazně jiní než dnes, nýbrž proto, že krach na Wall Street léta páně 1929 v důsledku vedl k ekonomickým těžkostem, které se i u nás projevily hospodářským nedostatkem a nezaměstnaností. Jinými slovy, lidé za první republiky byli v roli pokusných subjektů z první místnosti řečeného experimentu: kolem sebe viděli maximálně pár drobných, žádné to „mega“, a tak neexistovalo ani tolik svodů třeba ke korupci.

Dnes, v době značného ekonomického růstu a hojnosti, naopak létá vzduchem těch „mega“ nespočetně – korumpuje se v byznysu, politice, na úřadech. Je-li tomu tak, že podvody a korupce jsou nevyhnutelně přímo úměrné hospodářskému růstu, pak to znamená jediné: musíme bohužel ponuře konstatovat, že buď recese, nebo korupce, ale nic mezi.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře