Domácnosti v příštím roce ušetří celkově za plyn i elektřinu běžně až osm tisíc korun
Obecná inflace i díky tomu zůstane v blízkosti úrovně cenové stability. A to i přes dnes oznámený nárůst ceny regulované složky... více
Protože volby. Energetický regulační úřad dnes přehodil nutné výraznější zdražení až na další vládu
Příznivý vývoji neregulované složky ceny elektřiny i plynu v příštím roce nezvrátí nárůst cen složky regulované. Ten by ani u elektřiny, ani u plynu zpravidla neměl být tak výrazný, aby vymazal příznivý efekt zmíněné redukce neregulované složky. Vyplývá to z dnes zveřejněného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro příští rok. Odběratelé z řad domácností i podniků se tak v roce 2025 dočkají snížení své celkové platby za dané energie, tedy platby zahrnující regulovanou a neregulovanou složku.
Jde však jen určitý klid před dalším cenovým vzedmutím, které je nutné. A bude v dalších letech o to výraznější, že v příštím roce si tedy Energetický regulační úřad dává s výraznějším zvýšením regulované složky „pauzu“.
Je totiž třeba rozsáhlých investic do rozvoje a zabezpečení sítí. Například připojování mikrozdrojů, nových odběrů či instalace chytrého měření se samy nezaplatí. Energetický regulační úřad (ERÚ) tak fakticky nutné související výraznější zvýšení regulované složky ceny energií přehodil na další vládu, jež vzejde ze sněmovních voleb příštího roku. Proč úřad nerozložil zdražování regulované složky rovnoměrněji, takže energetičtí experti hodnotí dnešní její navýšení jako nedostatečné, to ví jen on sám. Nicméně expertní názor, že tak učinil z politického důvodu blížících se voleb rok 2025 se už objevil a smysl nepochybně dává.
Celková cena elektřiny pro domácnosti ve volebním roce i díky dnešnímu zásahu ERÚ průměru klesne o zhruba desetinu v porovnání s letoškem. Příznivý vývoj je dán poklesem ceny elektřiny na evropských burzách. Ten je natolik výrazný, že předčí jen mírný nárůst regulované složky – tento nárůst například u domácností má činit průměrně zhruba procento. Řadoví odběratelé z řad domácností v příštím roce tak ušetří za elektřinu nejčastěji od jednoho tisíce do osmi tisíců korun.
Regulovaná složka ceny plynu sice stoupne výrazněji, než je tomu u elektřiny, avšak ani tak nesmaže příznivý efekt poklesu burzovních cen plynu, tedy složky neregulované. Úspora na celkové platbě za plyn se v příštím roce bude u domácností pohybovat nejčastěji od několika desítek korun do opět osmi tisíc korun.
Příznivý vývoj cen energií v příštím roce, který dnes stvrdil svým rozhodnutím Energetický regulační úřad, znatelně přispěje k tomu, že v příštím roce spotřebitelská inflace zůstane v tolerančním pásmu cílování inflace České národní banky. Inflace tedy průměrně celoročně zůstane pod úrovní tří procent, což by mělo přispět k dalšímu oživení spotřeby domácností, tedy v důsledku k zajištění výraznějšího hospodářského růstu, než jaký registrujeme letos. To vše lze ve volebním roce pochopitelně jen vítat – nejvíce ovšem, pochopitelně, z pohledu vládního politika.
Obecná inflace i díky tomu zůstane v blízkosti úrovně cenové stability. A to i přes dnes oznámený nárůst ceny regulované složky... více
Energetický regulační úřad zvýší regulovanou složku cen elektřiny pro domácnosti nakonec o něco méně, než původně navrhoval. A to o... více
Šetřit na vánočních dárcích letos plánuje zhruba pětina Čechů, ukázal jeden aktuální průzkum. To je výrazně méně než v předchozích letech.... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.