#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Problém českého zemědělství – nízká přidaná hodnota vývozu – přetrvává. Česko zůstává levným lánem a chlévem Evropy

1. listopadu 2019

Schodek českého zemědělství bude letos zřejmě opět rekordní. Česko zůstává levným lánem a chlévem Evropy. Zemědělský svaz ČR uvádí, že do konce roku se může propadnout až na 45 miliard korun. Dříve svaz mluvil o tom, že může stoupnout nad loňských rekordních 40 miliard Kč.

Samotná primární zemědělská produkce naší země není slabá, což nejnověji dokládají čísla k zemědělské produkci za třetí letošní čtvrtletí, která dnes zveřejnil ČSÚ. Potíž je v tom, že tuzemská zemědělská produkce je levná. Jinými slovy, jsme schopni sklidit dost obilí a jsme schopni chovat dost dobytka či drůbeže. Dokonce tolik, že pokud by se náš zemědělský zahraniční obchod počítal na tuny, dosahujeme už od počátku tisíciletí přebytku.

Jenže z velké části bohužel vyvážíme levnou, jen málo zpracovanou produkci. Takže zhusta exportujeme třeba krmiva, obiloviny, olejnatá semena, živá zvířata, minerální vodu či čerstvé mléko.

Takováto produkce sice hodně váží, ale málo stojí. Cena jednoho kilogramu takového vývozu je prostě nízká. A co hůř, je stále nižší.

Docela jiná situace panuje v oblasti zemědělského dovozu. Dovážíme totiž zemědělskou produkci s vyšší mírou zpracování. Jedná se třeba o sýry, tvaroh, vepřové maso nebo čokoládu. Kilogram dovozu tak stojí více než kilogram vývozu. A tyto nůžky se navíc rozevírají.

Česko je levným chlévem a levným lánem Evropy, to je kámen úrazu našeho agrárního zahraničního obchodu. Co s tím? Pomohla by silnější vývozní orientace na méně rozvinuté země. Do nich jsme totiž schopni vyvážet zemědělskou produkci s vyšší mírou zpracování.

Bohužel, teritoriálně vykazuje český zemědělský zahraniční obchod příliš silnou orientaci naopak na rozvinuté ekonomiky, pro které jsme oním levným lánem a chlévem. Šedesát procent obratu tuzemského agrárního zahraničního obchodu se uskutečňuje jen s pěti zeměmi, a to s Německem, Slovenskem, Polskem, Rakouskem a Maďarskem. Neblaze se v tomto případě projevuje podřízenost české zahraniční obchodní politiky pravidlům společné obchodní politiky EU, která omezuje možnost větší teritoriální pestrosti tuzemského agrárního zahraničního obchodu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře