Do Česka nyní neteče žádný plyn ze Slovenska, poprvé od října 2023
3. ledna 2025
Což indikuje, že až do předvčerejška proudil ze Slovenska do Česka vskutku ruský plyn Průtok plynu ze Slovenska do Česka,... více
Českým domácnostem může proto zdražit plyn. Jednalo se o předčasnou radost?
Tranzit zemního plynu přes Česko na Slovensko včera klesl prakticky na nulu. S koncem července tak alespoň prozatím skončila přeprava plynu přes území Česka do dalších zemí, z níž mohl státní podnik Net4Gas inkasovat tranzitní poplatky. Minulý týden přitom některá česká média psala o tom, že Českem opět protéká plyn „ve velkém“. Taková situace by byla argumentem ve prospěch hojně diskutovaného zestátnění plynovodní sítě Net4Gas roku 2023. Jedním z klíčových argumentů pro zestátnění bylo právě to, že Česko bude moci inkasovat tranzitní poplatky, které až do té doby šly soukromým zahraničním vlastníkům společnosti Net4Gas.
Po ruské invazi na Ukrajinu, odpojení podstatné části Evropy od dodávek ruských energií a ukončení provozu plynovodu Nord Stream přestalo Česko roku 2022 z hlediska přepravy plynu sloužit jako tranzitní země. O rok později pak vláda rozhodla zestátnit NetGas, což kromě strategických důvodů zdůvodňovala i možným inkasem z tranzitu.
Letos v červenci se vůbec poprvé od zestátnění plynovodní sítě mohlo zdá, že český stát skutečně poplatky inkasovat bude. Odtok plynu předávací stanicí Lanžhot na česko-slovenských hranicích prudce vyskočil hned 1. července, nicméně včera, 1. srpna, stejně hluboce propadl. V průměru červencový odtok činil 130,1 gigawatthodiny denně. Jednalo se o nejvýraznější průměrný denní objem odtoku plynu z Česka na Slovenska od srpna 2022. V září 2022 pak došlo k sabotáži a explozím na zmíněném plynovodu Nord Stream a jeho sesterském potrubí Nord Stream 2, které definitivně ukončily přepravu plynu touto cestou.
Letos v červenci tedy Slovensko odebíralo nejvíce plynu od Česka právě od zničení plynovodů Nord Stream. Slovenská strana musela navýšit objem přepravy plynu přes Česko – původem šlo o plyn americký, katarský či norský -, neboť utlumilo svůj dovoz přes Maďarsko.
Včera došlo rovněž k citelnému poklesu přetoku plynu z Německa do Česka, přes hraniční stanici Brandov v Krušných horách. Česko takto včera obdrželo jen zhruba 264 gigawatthodin plynu. Červencový průměr podle dat Bloombergu přitom činil 391,4 gigawatthodiny, přičemž v některých dnech první poloviny července se přetok blížil i 500 gigawatthodin. Včera tedy klesl takřka na polovinu těchto maxim. Což právě koresponduje s tím, že Česko opětovně ztratilo svoji krátce získanou pozici tranzitní země.
Od příštího roku navíc může tuto pozici ztratit zcela. Slovensko totiž nyní nově plánuje, že od příštího roku bude všechen svůj plyn dovážet výhradně z Ruska. V současnosti má Slovensko z Ruska jen méně než polovinu svého dováženého plynu, uvádí Bloomberg, což právě umožňovalo Česku vykazovat v červenci nenulový tranzit plynu i související příjmy.
Jenže od ledna 2026 zakáže EU nakupovat ruský plyn eurounijním obchodníkům na okamžitém trhu. Tím se uvolní plynovodní kapacita slovenskému podniku SPP a jeho maďarskému protějšku MVM. Tyto podniky budou mít nadále v rámci výjimky možnost dovážet ruský plyn. A budou jej tak moci dovážet o to více, kvůli oné uvolněné kapacitě.
Výjimku si Slovensko a Maďarsko vyjednaly pohrůžkou vetováním sankcí EU vůči Rusku. Pokud by Slováci příští rok brali vskutku všechen importovaný plyn z Ruska, tranzit plynu přes Česko na Slovensko klesne opět trvaleji k nule – a tím pádem tedy také příslušné tranzitní poplatky.
Zůstává však naděje, že přes Česko by i v takovém případě mohl proudit plyn na Slovensko a dále na Ukrajinu, která by tak touto západní trasou doplňovala své zásobníky. Data z prvního srpnového dne ale tomto scénáři neodpovídají, přestože Ukrajině je plynem před nadcházející topnou sezonou kriticky podzásobená.
Pokud by se tranzit plynu přes Česko obnovil trvaleji, bude to mít pozitivní dopad na cenu plynu pro tuzemské odběratele. Plynovodní síť je totiž třeba udržovat v chodu bez ohledu na to, zda skrze ni plyn teče, či ne. Pokud tedy náklady na údržbu nezaplatí příjmy Net4Gas, promítne se to do účtů všem spotřebitelům přes regulovanou složku ceny plynu.
Což indikuje, že až do předvčerejška proudil ze Slovenska do Česka vskutku ruský plyn Průtok plynu ze Slovenska do Česka,... více
Ukrajina kupuje ruský plyn draze přes pět zemí, zatímco Trumpova vstřícná gesta k Putinovi paradoxně poškozují americké energetické společnosti, zejména... více
Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas.... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.