#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Přepravní platforma Lyft veleúspěšně vstoupila na burzu. Je to výzva pro Uber, ale ne nutně znak dobrých vyhlídek americké ekonomiky

29. března 2019

On-line přepravní platforma Lyft včera veleúspěšně vstoupila na burzu. V primární emisi dokázala své akcie upsat za cenu 72 dolarů za kus. To přitom byla horní hranice již navýšeného cenového pásma pro jejich úvodní nabídku. Původně totiž společnost plánovala nabízet primárně své akcie za cenu v rozpětí od 62 do 68 dolarů za kus.

Primární emise akcií tak společnost Lyft může ohodnotit až na zhruba 25 miliard dolarů. To je o šedesát procent více, než kolik činilo její poslední ohodnocení, které bylo pochopitelně ještě provedeno takzvaně na privátní bázi, tj. bez tržního ohodnocení, které je možné jen se vstupem na burzu.

Lyft je druhou největší americkou on-line přepravní platformou svého druhu, a to po Uberu. V primární emisi získala od investorů za prodej 32,5 milionu svých akcií celkem 2,34 miliardy dolarů, takže se jedná o největší úvodní úpis akcií amerického technologického startupu od doby, kdy před dvěma lety vstoupila na burzu společnost Snap, známá svojí sociální sítí Snapchat.

Investory přesvědčily zejména rostoucí tržby Lyftu, které se loni meziročně zdvojnásobily na 2,2 miliardy dolarů. Firma však nadále zůstává ztrátová. Loni ztrátu prohloubila na 911 milionů dolarů z 688 dolarů v roce 2017.

Miliardy, které Lyft při primární emisi získal a kterými byl ohodnocen, jsou předehrou a návnadou zároveň k pravděpodobně jedné z největších primárních emisí historie, která se odehraje již příští měsíc. To na burzu plánuje vstoupit úhlavní rival Lyftu, již zmíněný Uber. Jeho debut na veřejném trhu by jej mohl ohodnotit až na 120 miliard dolarů.

Úspěšnou primární emisi Lyftu nelze zcela vnímat jako znak příznivých vyhlídek americké ekonomiky jako celku. Je pravdou, že v makroekonomicky horších časech počet primárních emisí klesá. Například v krizovém roce 2008 na burze celosvětově debutovalo jen 29 technologických firem. Přitom o rok dříve, v roce 2007, to bylo 132 titulů. I v náročném roce 2008 však dokázala své akcie úspěšně primárně upsat společnost Visa.

Zkrátka a dobře, opravdu významné a zralé firmy mohou být s primární emisí úspěšné i za obecně špatných nebo se horšících podmínek. Lyft byl založen před sedmi lety, a Uber dokonce před deseti lety, takže se v obou případech jedná o poměrně zralé firmy. Alespoň tedy z hlediska vhodnosti úpisu akcií. Ještě v roce 2006 by byly považovány málem za „přezrálé“. Tehdy střední hodnota „věku“ technologické firmy vstupující na burzu činila 7,9 roku. Loni už činila 10,9 roku.

Důvodem nárůstu doby od založení firmy po vstup na burzu je zásadní změna podmínek financování mladých forem, k níž došlo v důsledku světové finanční krize. Rekordně nízké úrokové sazby, nastavené centrálními bankami v rámci stimulace ekonomiky, zvýšily apetýt po financování rizikovějších projektů, včetně právě technologických startupů. Takže Uber, Lyft a další (nejen) technologické firmy našly dostatek jednotlivých investorů, kteří poskytli rizikový kapitál, pročež firmy nemusely pospíchat na burzu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře