#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Překvapení: vláda v roce 2018 zvládla mírně přebytkové hospodaření. Jde o úspěch politický a částečně i ekonomický

3. ledna 2019

Za rok 2018 česká vláda opět vykázala výrazně lepší plnění rozpočtu, než s čím rozpočet počítal. Zatímco rozpočet předpokládal schodek ve výši 50 miliard, výsledkem je přebytek činící 2,9 miliardy korun. To je příznivá hodnota i z hlediska trhu, který ještě na sklonku roku 2018 počítal se schodkem deset až patnáct miliard korun. Úspěch je to i politicky, jelikož nyní může vláda deklarovat, že hospodaří přebytkově – a bude mít pravdu.

Důvodem lepšího než předpokládaného hospodaření je zejména svižný ekonomický růst a související růst mezd. S růstem mezd stoupají též příjmy státní kasy, ať už kvůli vyšší dani z příjmu nebo zejména vyšším odvodům. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení loni narostly o výrazně více, než s čím rozpočet počítal, a to zhruba o dvacet miliard. To je ovšem zároveň jeden z důkazů toho, že lepší než předpokládané rozpočtové plnění bylo loni spíše výsledkem ekonomické prosperity než opatření zaváděných na podporu daňového výběru. Ne že by se tato opatření – jako je EET a zejména kontrolní hlášení – neprojevila, avšak jejich příznivý efekt byl slabší než pozitivní přínos ekonomické prosperity.

Je třeba navíc uvést, že celkové hospodaření veřejných rozpočtů – po zahrnutí výsledků hospodaření krajských či obecních rozpočtů nebo rozpočtů veřejných institucí – skončí letos (podobně jako loni) také v plusu. Tento přebytek by měl činit 1,4 procenta hrubého domácího produktu. Česká republika tak i letos bude patřit k zemím EU s vůbec nejzdravějšími veřejnými financemi. Veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu tak letos klesne, a to na úroveň zhruba 31 procent. Stále se však nachází poměrně výrazně nad předkrizovou úrovní let 1993 až 2008, kdy se soustavně držel pod hodnotou 25 procent. Navíc v letošním roce už bude hospodaření nejspíše opět deficitní, a to se schodkem zhruba dvaceti miliard korun.

V kontextu pokrizové situace je však hospodaření s veřejnými prostředky v ČR relativně zdravé. ČR je jakýmsi „jednookým, který je mezi slepými králem“, alespoň tedy v kontextu EU. To oceňují i ratingové agentury. V roce 2018 Česká republika dosáhla nejlepšího ratingu svých dluhových závazků. Alespoň tedy pokud vezmeme v potaz ratingové hodnocení tří globálně klíčových ratingových agentur, tedy Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch. Od srpna 2018 Česká republika dosahuje svého vůbec nejlepšího hodnocení v historii země od roku 1993. V srpnu totiž zlepšila své hodnocení o jeden stupeň agentura Fitch. Platí, že dlouhodobý cizoměnový dluh je v případě ČR hodnocen společně s dluhem estonským nejlépe ze zemí bývalého východního bloku. Třetí nejpříznivější hodnocení z daných zemí má s odstupem Slovensko.

Veřejné finance ČR jsou v příznivějším stavu než veřejné finance většiny zemí EU, které přitom vykazují lepší ratingové hodnocení. Ratingové agentury do hodnocení totiž promítají i ekonomickou výkonnost dané země a jiné než ryze ekonomické aspekty, například kvalitu a stabilitu institucí nebo geopolitickou pozici.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře