#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Pokusí se Peking bouře v Hongkongu „vysedět“?

14. srpna 2019

Hongkong se bouří již desátý týden. Jedná se tak o jedno z nejdelších období protestů od roku 1997, kdy přešel pod čínskou správu. Tlak na Peking se tedy stupňuje. Svět se obává vojenského zásahu.

Ekonomické hledisko jistě nebude jediným, které o dalším osudu čínské „zvláštní administrativní oblasti“ rozhodne. Pokud by ale mělo být vodítkem, Peking nakonec nezasáhne a pokusí se obtížnou situaci „vysedět“.

Srovnání s rokem 1989

Na mysl přichází srovnání s masakrem na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 v Pekingu, při němž přišly o život stovky, snad dokonce tisíce lidí. Tehdejší protesty také trvaly několik týdnů, než se čínští kormidelníci rozhodli nejprve zavést stanné právo a následně i pro jejich krvavé potlačení.

Výsledkem byla především přelomová lidská tragédie, ale též nebývalé oslabení čínské ekonomiky. Zatímco ještě v roce 1988 rostla tempem přesahujícím 9 %, roku 1989 se růst snížil na necelá 3 %. Tak značný propad od Maových časů až do současnosti nikdy jindy nenastal. Klíčovým důvodem propadu bylo ochabnutí zájmu mezinárodních investorů, kteří po masakru roku ztratili důvěru ve vedení Číny.

Pochopitelně, tehdy není dnes a Peking není Hongkong. Bouře roku 1989 se šířily také do desítek dalších měst pevninské Číny, zatímco nyní zůstávají protestující v Hongkongu mnohem osamocenější. Na druhou stranu ekonomický význam Hongkongu s ekonomickým významem Pekingu srovnatelný je.

Jedinečné postavení

Hongkong má totiž z ekonomického hlediska jedinečné postavení. Je to most i brána zároveň. Brána pro firmy z pevninské Číny, které touží po mezinárodním kapitálu. Zároveň brána pro zahraniční firmy, které by rády obchodovaly právě s pevninskou Čínou. Hongkong tedy vlastně přemosťuje propast. Ta mezi světem a pevninskou Čínou, ekonomicky v mnoha ohledech stále poměrně uzavřenou, vždy zela.

Obchodní válka, kterou Čína už přes rok vede se Spojenými státy, podvazuje jak hospodářský výkon pevninské Číny, tak právě Hongkongu. Hongkong letos velmi pravděpodobně zabředne do recese, poprvé od roku 2009. Nálady obyvatelstva zvláštní administrativní oblasti se pohybují v začarovaném kruhu. Obchodní válka zhoršuje jejich spotřebitelský apetýt a zvyšuje celkovou nespokojenost. Přilévá tedy oleje do ohně občanské frustrace. Žene lidi do ulic.

Ale právě i to, že se hongkongský lid tak masivně bouří, ekonomiku dále zpomaluje. Třeba hongkongské letiště, jedno z nejrušnějších na světě, tvoří zhruba 5 % hrubého domácího produktu teritoria. Takže pokud jsou kvůli demonstracím rušeny třeba stovky letů denně, má to vážný dopad na celou hongkongskou ekonomiku. S každým dalším dnem, kdy jsou demonstranti v ulicích, klesá důvěra investorů v Hongkong, a tedy jeho ekonomická perspektiva.

Možná, že na to právě Peking sází. Hongkong se nakonec o svoji perspektivu a ekonomickou sílu připraví sám. Uvědomí si to. Vojenského zásahu tedy nebude třeba. Ekonomické oslabení Hongkongu sice Peking zabolí, a zvláště v době obchodní války, ale ne tolik jako národohospodářský dopad ozbrojené konfrontace, oživující vzpomínky na rok 1989. Zbývá to jen „vysedět“. Doufejme.

Odvysíláno na Českém rozhlase Plus.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře