#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Pohonné hmoty v Česku citelně zdražují, prodejci „dohánějí“ prosincové zdražení ropy

11. ledna 2020
Pokud Írán zablokuje Hormuzský průliv, čeští řidiči mohou platit za benzín i 35 korun za litr a více.

S příchodem roku 2020 začaly v Česku citelněji zdražovat pohonné hmoty. V uplynulém týdnu zdražil jak benzín, tak nafta o 36 haléřů na 32,36, resp. 32,05 koruny za litr. Pohonné hmoty jsou tak nyní nejdražší od loňského října.

Benzín i nafta se tak nyní prodávají o zhruba 45 haléřů na litr dráže než na Silvestra 2019. Prodejci pohonných hmot s obvyklým zpožděním reagují na růst cen ropy. K tomuto růstu docházelo i během loňského prosince.

Ropa typu Brent během posledního měsíce loňského roku zdražila o více než osm procent, přičemž čerpací stanice v Česku toto zdražení promítají do cen právě až nyní. Vždyť ještě právě na Silvestra 2019 byly benzín i nafta v ČR znatelně levnější než na začátku toho samého měsíce, tedy prosince 2019. Benzín během prosince zlevnil z 32,16 na 31,95 koruny za litr, zatímco nafta z 31,71 na 31,59 koruny za litr.

Navzdory zdražování ropy na světovém trhu pohonné hmoty v Česku během prosince zlevnily a nyní to teprve prodejci pohonných hmot „dohánějí“. Koruna sice od začátku prosince do dneška vůči dolaru zpevnila, o více než dvě procenta, avšak toto zhodnocení české měny není s to absorbovat veškerý nárůst cen ropy, k němuž od začátku prosince na světovém trhu došlo.

Stupňování napětí v americko-íránském konfliktu, které zdražilo ropu na takřka čtyřměsíční maxima, se v cenách pohonných hmot teprve ještě projeví. Pokud bude eskalace pokračovat, do konce února by jak benzín, tak nafta mohly v Česku zdražit až o 1,50 na litr. V tuto chvíli je však pravděpodobnější zmírňování napětí.

Americký prezident Donald Trump nyní signalizuje, že nemíní stupňovat vojenské napětí mezi Spojenými státy a Íránem, byť oznámil nové ekonomické sankce na Teherán. Trhy tento postoj americké administrativy přijímají s úlevou, cena ropy aktuálně klesá. V tuto chvíli se totiž zdá, že ani íránská, ani americká strana nechtějí přilévat oleje do ohně. Otázkou samozřejmě je, zda jim tento postoj vydrží. Postoj Teheránu lze vnímat tak, že si prostě uvědomil, proti jaké vojenské a technologické převaze stojí. Trump zase evidentně nechce vojenský střet, neboť jistě vnímá, že u svých potenciálních voličů mu žádné extra politické body a voličské hlasy v souhrnu nepřinese.

Pokud by se situace na Blízkém východě zvláštním způsobem vyhrotila, nelze vyloučit, že se ropa Brent bude prodávat až kolem 90 až 100 dolarů za barel. Například v případě déletrvajícího kompletního zablokování Hormuzského průlivu ze strany Íránu hrozí zdražení ropy až do pásma mezi 90 a 100 dolary za barel. V Česku by pak pohonné hmoty zdražily do pásma od 35 do 40 korun za litr, což je ovšem zatím opravdu jen krajní scénář.

V základním scénáři je třeba počítat pro příští týdny jen mírně rostoucí ceny pohonných hmot v ČR. Během příštího týdne dojde ke zdražení v rozsahu od 15 do 25 haléřů za litr.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře