#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Orkán Sabine jenom lesníkům způsobil škody za stovky milionů korun, palivové dříví i kvůli tomu dále zlevní

10. února 2020

Orkán Sabine, jenž aktuálně řádí v ČR, zatím ve své síle zaostává za sílou loňského orkánu Eberhard. Lesníci už nyní mohou počítat se škodami za stovky milionů korun.

Podle předběžných informací Lesů ČR orkán Sabine poškodil zhruba milion kubíků dřeva. To je zhruba šestinový objem dřeva v porovnání s objemem dřeva, který poškodil orkán Kyrill v roce 2007. Tehdy Lesy ČR škodu vyčíslily na zhruba miliardu korun. Letos by se měla jejich škoda tedy vejít do 200 milionů korun. Vzhledem k tomu, že vlastní polovinu lesů v ČR, lze celkové škody, které orkán Sabine způsobil na lesním porostu v ČR, vyčíslit na nějakých 350 milionů korun. V důsledku orkánu nuceně vytěžené dřevo ještě dále přispěje k zaplavení tuzemského trhu s vytvoří dodatečný tlak na pokles ceny nejen palivového dříví.

Cena dříví v ČR přitom v loňském roce klesla nejvýrazněji minimálně v tomto desetiletí. Jehličnaté a listnaté dříví úhrnem zlevnilo meziročně o 15,8 procenta, plyne z dat ČSÚ. Za citelný propad může pokles cen jehličnatého dříví, zejména smrkového, méně pak borovicového a modřínového. Jehličnaté dříví zlevnilo meziročně o 17,6 procenta. Listnaté dříví, dubové a bukové, naopak zdražilo, meziročně o tři procenta.

Důvodem popsaného vývoje jsou zejména probíhající problémy s přemnoženým kůrovcem, částečně také orkány, jako byl loňský Eberhard a dalších vichřice. Kůrovcová kalamita gradovala kvůli extrémně suchému a teplému počasí v roce 2018. Napadené dřevo se nuceně kácí, což zvyšuje jeho nabídku na trhu. Zaplavení trhu tímto dřevem pak způsobuje pokles jeho ceny. Stromy v oblasti zasažených kůrovcem, zejména tedy jehličnany, také snáze podléhají náporu orkánů, jako je Sabine. Listnáče naopak činí v zimním období odolnějšími to, že postrádají listy.

Připomeňme, že státní podnik Lesy České republiky loni zvýšil zejména kvůli kůrovcové kalamitě těžbu dřeva o třicet procent na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových z předchozích 10,65 milionu metrů krychlových. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,71 milionu metrů krychlových.

V prvé řadě se kácení kůrovcem napadených stromů týká smrků, které jsou přemnoženým kůrovcem zasaženy nejvíce, částečně ovšem také borovic, nebo dokonce jasanů. Cena listnatého dříví, dubového a bukového, ovšem roste i za této situace, neboť jeho vlastníci jej kvůli zaplavení trhu zejména smrkovým dřevem nechtějí na trh dodávat, aby jej zbytečně neprodávali pod cenou. To tedy v jisté míře omezuje dostupnost listnatého dříví, takže jeho cena mírně roste.

Pokud se zaměříme na oblast čistě palivového dříví, je loňský propad ještě markantnější. Palivové dříví z jehličnanů zlevnilo loni meziročně o 20,7 procenta. Poměrně nezvykle zlevňovalo také palivové dříví listnáčů, a to o 3,6 procenta. V obou případech jde o nejvýraznější pokles minimálně v tomto desetiletí. Palivové dříví jehličnanů meziročně zlevňuje soustavně počínaje rokem 2016. Palivové dříví listnáčů ještě v letech 2017 a 2018 zdražovalo.

Průměrná cena palivového dřeva jehličnanů činila loni 587 korun za metr krychlový. V roce 2015 to přitom bylo 812 korun. Palivové dříví listnáčů ve stejném období v zásadě cenově stagnovalo, když jeden jeho metr krychlový zlevnil z 1111 na 1108 korun. V době citelně zdražujících energií v čele s elektřinou představuje dramaticky zlevňující palivové dříví jehličnanů z hlediska mnohých domácností stále atraktivnější alternativu vytápění.

Zatímco ovšem kůrovec zlevňuje palivové dříví, zejména to z jehličnanů, dřevěná paliva typu pelet či briket nikoli. Ty se totiž vyrábějí výhradně z piliny, která vzniká jako zbytková surovina na pilách. Domácí pily však jsou kvůli silné poptávce ze stavebnictví plně vytíženy. Byly takto vytíženy ještě před tím, než se fatálně přemnožil kůrovec. Nejsou tedy schopny nyní zpracovávat více dřeva, přestože je ho v lesích přebytek. Nedostatečné kapacity ve stavebnictví u jeho dodavatelů sužují českou ekonomiku již déle.

Stavebnictví se totiž v ČR v posledních letech vyvíjí „ode zdi ke zdi“. Po pokrizových, hubených letech, která skončila vlastně teprve v roce 2016, rychle přišla léta tučná, dá se říci až „přetučnělá“. Stejně jako organismus, který si během hubených let zvykne jen na malý přísun potravy, nemá kapacitu vstřebat „nášup“ let „přetučnělých“, nedisponuje ani tuzemské stavebnictví kapacitou absorbovat nynější nárůst poptávky. Přetížení pozorujeme právě i na lesních pilách. Kapacitní omezení plyne z toho, že během hubených let odešla z byznysu řada stavebních firem. Snížily se také početní stavy zaměstnanců ve stavebnictví a u jeho subdodavatelů. Na přehřátém trhu práce a v době rekordně nízké míry nezaměstnanosti je pro stavební firmy obtížné získávat nové vhodné zaměstnance, což samozřejmě kapacitní omezení stavební produkce jen utužuje.

Kapacitní omezení také může do značné míry za to, že loni stavební výroba přidala jen necelou třetinu toho, co v roce 2018. Za celý rok 2019 rostla tempem 2,4 procenta, zatímco v roce 2018 činilo tempo 9,2 procenta.

Nyní tedy kapacitní omezení stavebnictví bude bránit i rychlejšímu zpracování dřeva zničeného v orkánem Sabine. Přitom cyklona Eberhard, jež zasáhla střední Evropu v březnu 2019, byla ještě silnější a ničivější než Sabine. Její vítr dosahoval na Sněžce rychlosti přes 206 km/h. Bez proudu se loni ocitlo více než 300 tisíc domácností. Sabine na Sněžce foukala rychlostí „jen“ 180 km/h, bez proudu nechala přes sto tisíc domácností. Smutným rekordmanem na území ČR tak stále zůstává zmíněný orkán Kyrill, který v lednu 2007 na české nejvyšší hoře rozfoukal větry do rychlosti 216 km/h.

Maximální rychlost větru na Sněžce však pochopitelně není jediným parametrem z hlediska posuzování závažnosti orkánu z hlediska pojišťoven a rozsahu a objemu pojistných událostí.

Loni však Eberhard patřil jednoznačně mezi příčiny objemově nejnákladnějších pojistných událostí. Lze předpokládat, že letos podobnou roli sehraje právě Sabine. Největší pojišťovny na českém trhu, jejichž souhrnný tržní podíl dohromady představuje zhruba dvě třetiny (Česká pojišťovna, Kooperativa, Allianz, Česká podnikatelská pojišťovna), řešily loni živelní škody v objemu zhruba 4,5 miliardy korun. O rok dříve, v poněkud klidnějším roce 2018, to bylo zhruba o miliardu méně, přibližně 3,4 miliardy korun. Orkány a vichřice neničí jen lesy, ale také strhávají střechy, způsobují pád stromů na auta či obydlí, poškozují skleníky či lešení, poškozují omítku či zahradní nábytek a způsobují mnohé další druhy škod.

Kromě orkánů a vichřic způsobovalo loni z živlů rozsáhlé škody také krupobití. Jarní a letní krupobití přidělávají vrásky na čele také třeba zemědělcům. Loňská krupobití jsou tak klíčovým důvodem horší úrody ovoce, například jablek, než jaká nastala v roce 2018. Loňské a letošní vyšší ceny některých druhů ovoce v českých obchodech tak lze přičítat právě také živelním pohromám. Nejnověji zdražuje zeleninu, jako je lilek nebo salátová okurka, a to i v Česku, lednová bouře Gloria, jež zasáhla Španělsko a poničila tamní úrodu zmíněných druhů zeleniny.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře