Schodek 116 miliard pro rok 2021 je nerealisticky nízký
Schodek ve výši 116 miliard korun, který podle prvního návrhu státního rozpočtu pro rok 2021 navrhuje ministerstvo financí, je nerealisticky... více
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předpokládá, že česká ekonomika v příštím roce poroste pouze o 1,5 procenta. Jedná se o poměrně pesimistický odhad, neboť například Česká národní banka počítá ve své nejnovější prognóze s růstem 1,7 procenta. Obě instituce jsou však velkými pesimisty v porovnání s ministerstvem financí. To podle nejnovější, zářijové prognózy počítá s růstem ekonomiky hned o 3,9 procenta.
Závažnějším problémem je to, že ministerstvo na základě své zmíněné prognózy sestavilo návrh státního rozpočtu na příští rok, který i tak vykazuje schodek 320 miliard korun. Pokud by ale návrh rozpočtu zohledňoval slabší růst tuzemské ekonomiky v roce 2021, deficit se prohloubí o desítky miliard. Jestliže by navíc prošel daňový balíček tak, jak jej Poslanecká sněmovna schválila předminulý týden, je třeba počítat s dalším prohloubením deficitu státního rozpočtu pro rok 2021. Schodek by v takovém případě měl být navržený na zhruba 450 miliard korun. Rozpočtový schodek v příštím roce by tak mohl být vyšší než ten v roce letošním, který bude činit zhruba 410 miliard.
Pokud by byl deficit příštího roku hlubší než ten letošní, Česko by vyslalo ratingovým agenturám a mezinárodním dluhopisovým investorům nepříznivý signál. Mezinárodní investorská obec by pak snadno mohla získat dojem, že česká vláda nepostupuje s konsolidací svých veřejných financí adekvátně. To by se postupně promítlo ve zhoršení výhledu vývoje české zadlužení, nakonec i ve zhoršení ratingu bonity českého dluhu, a tedy v růstu nákladů na obsluhu státního dluhu.
V příštím roce se situace zhorší i proto, že je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti. Ta podle dnes zveřejněných údajů zůstala i v listopadu „zázračně“ nízko, nejníže v zemích Evropské unie. Vrátila se na svoji zářijovou úroveň 3,8 procenta, když v říjnu dokonce poklesla na 3,7 procenta. Jde o potvrzení toho, že zejména jarní opatření vlády na podporu zaměstnanosti, jako jsou programy Antivirus, byla účinná. Nenaplňují se obavy těch, kteří zjara tvrdili, že vládní pomoc ekonomice je nedostatečná a že se proto už na podzim může dostavit ekonomická katastrofa.
Trh práce v ČR ale pochopitelně není v přirozeném stavu. Vládní podpůrné programy typu programů Antivirus vytvářejí umělou zaměstnanost a konzervují pracovní místa, o něž už možná nebude nikdy přirozený tržní zájem. Proto je třeba vnímat současnou nízkou míru nezaměstnanosti jako určitý klam. Trh práce si teprve musí projít „pročištěním““, které v příštím roce může míru nezaměstnanosti zvýšit až k úrovni šesti procent. To však nic nemění na to, že první vlnu pandemie zvládla vláda z pohledu situace na trhu práce dobře.
Stále příznivá situace na tuzemském trhu práce svědčí ovšem i o tom, že před letošním úderem koronaviru na něm existoval značný „polštář“ extrémně nízké míry nezaměstnanosti a historicky rekordního počtu volných pracovních míst, který nyní stále tlumí – vedle vládních opatření – dopad probíhající koronavirové krize.
V roce 2021 se bude v rostoucí míře projevovat efekt odeznění či zmírnění vládních podpůrných opatření na podporu ekonomiky a zaměstnanosti. Firmy tak také budou moci lépe vyhodnotit, jak si skutečně stojí – pak se spíše odhodlají ke krokům za účelem snížení nákladů, včetně právě propouštění. Toto propouštění bude znamenat dodatečnou zátěž na tuzemské veřejné finance. Takže i proto je třeba, aby vláda mezinárodním investorům co možná nejdříve představila plán konsolidace českých veřejných financí zejména po roce 2021.
Schodek ve výši 116 miliard korun, který podle prvního návrhu státního rozpočtu pro rok 2021 navrhuje ministerstvo financí, je nerealisticky... více
Dubnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře v novodobé historii ČR od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 93,8 miliardy... více
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své dnes zveřejněné prognóze předpokládá letošní propad tuzemské ekonomiky čítající 9,6 procenta.... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.