#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Německo chystá utratit přes bilion korun na zelená opatření. Musí to zajímat i Čechy

20. září 2019

Celé Německo dnes napjatě očekává, s čím po celonočním maratonu jednání přijde vláda kancléřky Angely Merkelové. Až se politici vládní koalice vyspí, pořádají kolem půl třetí odpoledne tiskovou konferenci. Na ní kancléřka a ministr financí Olaf Scholz podle všeho oznámí plán na obří balíček zelených opatření. Podle dosavadních informací by na ně Berlín měl do roku 2023 vyčlenit nejméně čtyřicet miliard eur, tedy přes bilion korun.

Konkrétní opatření, která balíček obsahuje, zatím nejsou známa. V zásadě ale německé vládě půjde o další zdražení emisí oxidu uhličitého, a naopak o finanční pobídky elektromobilitě či energeticky úsporným budovám. Zemi se totiž nedaří naplňovat vytčené cíle v oblasti boje proti změnám klimatu. Berlín nyní zřejmě napře všechny své síly – a desítky miliard eur k tomu –, aby do roku 2030 snížil emise skleníkových plynů o 55 procent v porovnání s jejich úrovní z roku 1990.

Německo je navíc pod mezinárodním tlakem, aby opustilo úspornou rozpočtovou politiku a pomohlo celé Evropě, ba světu tím, že začne více utrácet. Vláda Angely Merkelové tedy může „zabít dvě mouchy jednou ranou,“ když obřím balíčkem poskytne vzpruhu ekonomice a zároveň důsledněji než doposud zapracuje na ozdravení životního prostředí.

Finanční podpora elektroaut a nabíjecích stanic zrychlí německý ústup od automobilů s konvenčním pohonem. Od nich se bude Berlín snažit řidiče odradit zřejmě zvýšením daně právě na konvenční pohon, emitující nežádoucí objem oxidu uhličitého. Zdanění se patrně nevyhnou ani třeba letenky na vnitrostátních linkách. Naopak se bude Berlín snažit finančně podpořit rozvoj železniční přepravy. Daňově dále zatíží veškerou silniční nákladní přepravu.

Značná debata se mezi koaličními partnery, kancléřčinými křesťanskými demokraty a sociálními demokraty, vedla o míru, v jaké budou zdraženy emise oxidu uhličitého. Křesťanští demokraté nadále trvají na politice nulového rozpočtového schodku. To by ovšem znamenalo, že podstatná část obřího zeleného balíku opatření by byla financována z inkasa daňového zatížení uhlíku.

Německý balíček tak může mít závažné důsledky i pro českou ekonomiku. Kvůli propojení německého a českého trhu s elektřinou lze očekávat další silný tlak na zdražení elektřiny českým domácnostem v příštích letech. Ten pochopitelně umocní německá finanční podpora elektromobilitě či železnici, ve velké míře elektrifikované. Sílící poptávka Němců po elektřině narazí na omezenou nabídku, kterou způsobí plánované uzavírání jaderných a uhelných elektráren. Tempo tohoto uzavírání zřejmě nový balíček ještě urychlí, neboť prodraží výrobu elektřiny prostřednictvím uhlí. Pro českou ekonomiku může být výzvou také právě rychlé německé opouštění konvenční automobilové přepravy. Na výrobě a vývozu benzínových či dieselových aut je Česko stále vysoce závislé a Německo je i ve světovém měřítku velký automobilový trh.

Dodatečné daňové zatížení nákladní přepravy v Německu může rovněž vést ke zdražení také v Česku, protože po německých silnicích a dálnicích vozí nákladní auta či kamiony celou škálu zboží a produktů, které se z Česka buď vyvážejí, nebo se do něj naopak importují. Tato přeprava nyní zřejmě prodraží.

Pokud by převážnou část balíku Německo financovalo nikoli rozpočtovým schodkem, případně snížením přebytku, ale navýšením daňového zatížení emisí oxidu uhličitého, může být dopad na českou ekonomiku zásadně negativní z důvodu markantního, nekompenzovaného růstu nákladů v oblasti zahraničního obchodu či energetiky.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře