Ta zpráva nedávno roztrpčila českou veřejnost. I když část z ní možná spíše pobavila. Poslanec Pirátské strany těžil kryptoměny ve služebním bytě v pražské Nerudově ulici. Účet za elektřinu šel do tisíců. Oživuje tak diskuse, zda má těžení kryptoměn vůbec nějaký smysl, nebo jde o bohapusté plýtvání.
Poslechněte si komentář Lukáše Kovandy z Českého rozhlasu Plus.
V současnosti existuje přes 1600 kryptoměn. Zdaleka největší z hlediska celkové tržní hodnoty je známý bitcoin. Pirátský poslanec sice těžil jinou kryptoměnu, konkrétně Zcash, avšak princip je podobný jako právě u bitcoinu a řady jiných kryptoměn. K těm se totiž člověk může dostat v zásadě jen dvěma způsoby: buď je za běžnou měnu, jako je dolar či koruna, koupí na některé z online burz, případně ve speciálním bankomatu jménem bitcoinmat. A nebo si je vytěží. K vytěžení jednoho bitcoinu je třeba stále větší výpočetní kapacita. A tedy i hodně elektřiny. Pro kryptoměny, jejich uživatele i stoupence, to představuje problém, který nelze smést jen tak ze stolu. Na druhou stranu jde o problém, který netřeba přeceňovat.
Kryptoměny typu „vzducholoď“
Bitcoinová síť bude do konce letošního roku konzumovat zhruba tolik elektřiny, kolik za rok spotřebuje celé Rakousko. Vyplývá to z prvního odborně recenzovaného textu na téma „bitcoin a spotřeba elektřiny“, který letos v květnu vyšel v žurnálu Joule. Na druhou stranu, právě zhruba tolik elektřiny zkonzumují za rok elektrická zařízení ve „stand by“ módu, a to pouze ve Spojených státech. Je-li tedy bitcoin plýtváním, pak už dávno plýtváme mnohem zásadněji.
Nutno navíc říci, že bitcoinová komunita pracuje na technologickém vylepšení sítě, které by energetickou náročnost snížilo. Do jisté míry je však energetická náročnost také záměrem. Například proto, že se při vysoké energetické náročnosti těžby stává energeticky nákladným – a tudíž nevýnosným – také samotné „padělaní“ bitcoinů.
Zmíněný poslanec Pirátské strany jednal samozřejmě odsouzeníhodně. Služební byt nemá sloužit k soukromému byznysu a soukromému obohacování se. Veřejný „kartáč“, jehož se mu dostalo, je na místě. „Kartáč“ by však ani v důsledku této kauzy neměly dostat samotné kryptoměny. Ani bitcoin, ani Zcash, ani kterákoli jiná. Kryptoměny představují v oblasti platebního styku revoluci, jakou třeba v oblasti dopravy bylo létání.
První pokusy o dobytí vzdušného prostoru končily úsměvně, v horším případě tragicky. Pád vzducholodě Hindenburg tuto tragičnost symbolizuje. Naštěstí ani po této katastrofě nedošlo k zákazu létání. Dnes z toho profituje celé lidstvo. Rok 2017 byl prvním rokem dějin, který se obešel bez jediného opravdu závažného leteckého neštěstí s desítkami mrtvých. Při stále rostoucím počtu letů, které jsou každoročně odbaveny, jde takřka o zázrak.
Kryptoměny jsou dnes tam, kde bylo letectví před sto a více lety. Svoji tragédii typu „Hindenburg“ tedy mají dokonce ještě spíše před sebou. Trpí řadou dětských bolestí, z nichž jednou je právě enormní spotřeba elektřiny. Historie však učí, že lidé nakonec kryptoměny učiní hospodárnými a bezpečnými. Tak jako se jim to podařilo v letecké přepravě.
Možná také, že současné kryptoměny jsou pořád ještě jen kryptoměnami typu „vzducholoď“ a že kryptoměny typu „aeroplán“ nebo „letoun“ teprve čekají na své vynalezení. A teprve ty se ukáží být těmi opravdu perspektivními, které se masově rozšíří. Tak jako se masově rozšířily aeroplány a letouny, a nikoli vzducholodě. Hlavně jen teď nic nezakazujme, pokud možno ani nic neomezujme. Umožněme volný rozvoj kryptoměn.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
