#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Mikrovlnky vycházejí z módy, Češi totiž stále ochotněji utrácejí za zdravý životní styl

24. ledna 2020
Loni se v Česku prodalo nejméně mikrovlnných trub za posledních minimálně patnáct let.

V loňském roce se v Česku prodalo zhruba 198 tisíc mikrovlnných trub, meziročně o tři procenta méně. Jedná se o nejnižší počet prodaných mikrovlnek minimálně od roku 2005. Zájem Čechů chladne zejména v případě nevestavných trub, jejichž prodej loni pokles dokonce o čtyři procenta. Naopak vestavné trouby vykázaly jednoprocentní meziroční nárůst, vyplývá ze statistiky společnosti Euromonitor.

Vestavné mikrovlnné trouby jsou často součástí základního vybavení kuchyní novostaveb, takže pokračující růst nemovitostního trhu v ČR nahrává poptávce právě po nich. Hitem byly loni mikrovlnné trouby černé a ty z korozivzdorné oceli, neboli „nerezu“.

Mnoho Čechů je přesvědčeno, že příprava jídla v mikrovlnce jej zbytečné zbavuje vitamínů, popřípadě je vyloženě zdraví škodlivá. S růstem své kupní síly, který loni pokračoval průměrně více než čtyřprocentním tempem, tak častěji dávají přednost klasickým pečícím troubám, které například také nabízejí výkonnější grilovací a jiné funkce než trouby mikrovlnné.

V prodeji mikrovlnek loni v Česku dominovala společnost Whirlpool s tržním podílem 18,1 procenta. Následovali výrobci Panasonic (15,2 procenta) a Electrolux (9,9 procenta).

Ústup mikrovlnných trub je zvláště výrazný v porovnání s trendem patrným v případě některých jiných druhů bílé techniky, které zažívají kontinuální růst prodejů díky prosperitě české ekonomiky a růstu kupní díly Čechů. Například myček se loni v ČR prodalo 177 tisíc, meziročně o tři procenta více a nejvíce v historii ČR. Je ovšem samozřejmě pravda, že trh s mikrovlnnými troubami je výrazně nasycenější než ten s myčkami, což poptávku po mikrovlnkách relativně oslabuje.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře