#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Má smysl sloučení ministerstev průmysl a obchodu a dopravy? Málokomu by něco takového u Babiše „prošlo“ jeho pravé ruce Havlíčkovi

22. ledna 2020

Sloučení ministerstev dopravy a průmysl a obchodu dnes dává smysl více než kdy jindy. Česká republika se zavázala dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. To znamená, že musí učinit rozsáhlá a nákladná příslušná opatření jak v oblasti průmyslové, tak i energetické a dopravní. Průmysl, energetika i doprava patří ke klíčovým emitentům oxidu uhličitého a společný, provázaný postup při dekarbonizaci ekonomiky může být nejúčinnější právě „z pod jedné střechy“.

Pokud se navíc v rámci sloučení ministerstev podaří efektivně vyloučit duplicity a naopak využít synergií, už samotný akt sloučení povede k úspoře, přičemž takto získané prostředky lze využít právě třeba v rámci dekarbonizačního úsilí. Hlavní nástrahou je ovšem kromě obvyklé rezistence byrokracie vůči prováděním změnám – jelikož žádný úředník přirozeně nechce přijít o své razítko, tím méně o svoji práci – také samotný rozsah agendy zrovna ministerstev průmyslu a obchodu a dopravy. Česká ekonomika je prakticky nejprůmyslovější v rámci EU, takže ještě přidáním dopravní agendy by vzniklo de facto superministerstvo, jež by svým záběrem v jistém ohledu nemělo v ČR ani vzdáleně konkurenci.

Dále se nabízí například sloučení ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, které navrhuje část opozice. Zde by mohlo být sloučení jednodušší než v případě sloučení ministerstev průmyslu a obchodu a dopravy. Brání mu ovšem politické zájmy, resp. jejich neexistence, a opět i rezistence byrokracie vůči změnám. Neexistencí politického zájmu je míněno to, že premiér Babiš netouží rozšířit agendu ani ministru životního prostředí Brabcovi, ani ministru zemědělství Tomanovi. Nejsou zkrátka jeho „pravou rukou“ tak jako momentálně ministr Havlíček.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře