#Lukáš Kovanda, Ph. D.

M. Spence – ekonom, podle kterého je diplom důležitější než vzdělání

15. srpna 2014

Americký ekonom Michael Spence dostal Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2001 za spolupráci na teorii takzvané asymetrie informací, která ovlivňuje vztahy na trhu práce. Podle Spencea, který mimo jiné inspiroval zakladatele Microsoftu Billa Gatese, je pro zaměstnavatele při výběru uchazečů o práci důležitější vysokoškolský diplom spíš než samotné vzdělání.

Poslechněte si, co Lukáš Kovanda říká o Michealu Spencovi

Michael Spence se narodil se v roce 1943 v New Jersey. Po studiích na prestižních univerzitách v Princetonu, Oxfordu a Harvardu, začal působit jako profesor na Standfordské a Harvardově univerzitě, kde se setkal se zakladatelem softwarové společnosti Microsoft, Billem Gatesem. Ten o Spenceovi později řekl, že byl jeho nejdůležitějším učitelem.

Nobelovu cenu dostal Spence v roce 2001 spolu s Georgem Akerlofem  a Josephem Stiglitzem za práci na analýze fungování trhů při existenci takzvaných asymetrických informací. Spence se stal také známý svojí teorií signálů na pracovním trhu.

O Michaelu Spenceovi ve Studiu Zet hovořil Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a pedagog na Vysoké škole ekonomické v Praze.

V čem tzv. teorie asymetrie informací spočívá?

Asymetrie informací vzniká kdykoli, když dvě strany subjektu mají odlišné penzum infromací. Například když si sjednávám životní pojištění, tak mám zřejmě více informací než ten, kdo mě pojišťuje. Takže mohu eventuelně strategicky uvažovat a rozhodovat o tom, které informace pustím, které ne a samozřejmě pojistitel má určité strategie, jak odhalit jestli, to co mu sděluji, je pravda, či nikoli.

Na co Michael Spence teorii asymetrie informací aplikoval?

Michael Spence asi nejvíce proslus teorií signálu, která vychází z teorií asymetrie informací, zejména tedy teorie signálu na pracovním trhu. Když to dám opět do konkrétní roviny – jestliže máme zaměstnavatele a potenciálního zaměstnance, který se uchází o práci, tak samozřejmě zaměstnanec má o sobě daleko více informací, ví jaké jsou jeho slabiny nebo silné stránky. Jen zlomek z toho je znám zaměstnavateli. Vzniká tam určitá asymentrie informací, která samozřejmě může mít neblahý dopad na celý trh, protože zaměstnavatel bude tíhnout k tomu, aby byl opatrný. A jelikož toho zaměstnance nezná, tak mu spíše vyplatí nižší mzdu.

Naštěstí existují postupy, které se dají začlenit do teorie signálu, kterou rozvinul Spence, a ty umožňují nakládat s touto situací informační asymetrie. Jedním z takových klíčových signálů je dosažené vzdělání. To znamená, že zaměstnanec signalizuje například vysokoškolským diplomem svému zaměstnanci to, že je schopen pracovat na dlouhodobém projektu, protože vysokoškolský diplom je dlouhodobý projekt a dlouhá léta tedy na něčem pracoval. To už je jistým pozitivním signálem pro zaměstnavatele a zaměstnance odlišuje od jeho potenciálních konkurentů, kteří mají například nižší dosažené vzdělání.

Podle Spencea nemusí mít vzdělání samo o sobě žádnou vnitřní hodnotu. Podle něj je zásadní právě ten diplom, tedy signál, že jsme schopni se něčemu dlouhodobě venovat a to nás odlišuje od potenciální konkurence.

Jaký dopad má tato teorie na ekonomii popřípadě na praktické využití na trhu práce? Jak Spencovi poznatky ovlivnily chování firem a zaměstnanců?

Firmy i personalisté si uvědomili, že nejde ani tak o vnitřní hodnotu vzdělání nebo o vzdělání, které potenciální zaměstnanec získá ve vzdělávacím procesu, ale jde jim o ten signál. O to, že je schopen na něčem dlouhodobě pracovat. To je z hlediska zaměstnavatele mnohem zásadnější, než to konkrétní vzdělání, jež se zaměstnanci dostalo. Proto jsou například šéfy velkých amerických bank právníci, nikoli ekonomové. Ne vždy naše vzdělání nutně souzní s tím, jak se potom uplatňujeme v praxi.

Michael Spence přednášel na Harvardu v roce 1974, tedy v době, kdy školu navštěvoval Bill Gates, bývalý ředitel společnosti Microsoft a také nejbohatší člověk světa. Co tyto dva muže pojí?

V 70. letech byl Spence v začátcích své pedagogické kariéry a učil Billa Gatese, který byl v prvním ročníku Harvardu. Gates o něm později prohlásil, že to byl jeho nejdůležitější učitel. Mimochodem tento kurz navštěvoval také Steve Ballmer, což byl pozdější nejvyšší šéf Microsoftu. Spenceův kurz byl jedním z momentů, který zadělal na dlouholeté přátelství Gatese a Ballmera.

Pak je druhá rovina, která je typická pro současnost, která pojí oba pány – Spencea a Gatese. Ta spočívá v tom, že oba nyní tíhnou k tomu, že se zabývají globálními otázkami. Gates má svou proslulou nadaci, která řeší problémy související s globalizací. Spence poté, co hodně studoval trh práce (což je do značné míry mikroekonomické téma), v posledních letech tíhne spíš k tomu, že se zabývá globálními geopolitickými otázkami.

Odvysíláno na rádiu Zet.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře