#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Loni v korunách zvláště vydělávaly řecké či ruské akcie, dále třeba bitcoin; palladium a zlato dosáhly historického maxima

2. ledna 2020

V loňském roce po přepočtu do korun nejvýrazněji rostla řecká, ruská, novozélandská, americká a rumunská burza. V korunovém vyjádření hlavní indexy těchto burz přidaly po řadě 47,7 procenta, 46,1 procenta, 33,2 procenta, 29,9 procenta a konečně 29,8 procenta. Pokud vezmeme v potaz nejen hlavní burzovní indexy (jakým je třeba v případě burzy americké ukazatel Standard & Poor’s 500), ale také indexy ostatní, pořadí se poněkud změní.

Vůbec nejvýkonnějším ze všech burzovních indexu byl loni v korunovém vyjádření index americké Filadelfské akciové burzy zahrnující firmy z oboru polovodičů, který přidal 61,4 procenta. Druhý v celkovém pořadí burzovních indexů skončil ukazatel čínské Šenčenské akciové burzy, který zahrnuje stovku zejména technologických a finančních společností. Dařilo se také dalšímu z indexů Filadelfské burzy, tomu, jenž zahrnuje firmy z oblasti těžby zlata a stříbra. Tento ukazatel během roku 2019 zhodnotil v korunách o 52,5 procenta.

Nejhůře z hlavních burzovních indexů dopadl ukazatel zambijské burzy, který ztratil 31 procent.

Z jednotlivých měn vůči koruně loni nejvýrazněji posílila ukrajinská hřivna, o 17,8 procenta. O více než deset procent pak vůči koruně zhodnotil ještě ruský rubl, o 13,8 procenta, a egyptská libra, o 12,9 procenta. Nejvíce vůči koruně oslabilo argentinské peso, o 36,4 procenta.

Z drahých kovů loni v koruně nejvíce zhodnotilo palladium, o 56 procent. Následuje platina (o 22,9 procenta), zlato (19,7 procenta) a stříbro (16,6 procenta). Počátkem září letošního roku se zlato dostalo na svoji nejvyšší korunovou cenu v dějinách, když jedna unce uzavírala na ceně necelých 36 500 korun. V polovině prosince pak svého historického maxima v české měně dosáhlo palladium, jehož jedna unce se prodávala i za více než 45 200 korun.

Z dalších surovin například ropa typu Brent v korunách přidala 22,9 procenta. Benzín ale za celý rok zdražil ve výsledku jen o tři haléře. Dne 1. ledna 2019 činila průměrná cena benzínu Natural 95 v ČR dle údajů CCS 31,89 koruny, 31. 12. 2019 pak 31,92 koruny. Nafta ve stejném období zlevnila, a to z 32,31 na 31,59 koruny za litr.

Investoři po celém světě, včetně Česka, loni v souhrnu zaznamenali nejlepší výnos svých investic za poslední desetiletí. Takřka všechno loni vydělávalo, tedy samozřejmě kromě vkladů na bankovních účtech či burz typu té zmíněné zambijské a několika dalších. Dokonce i třeba kryptoměna bitcoin v korunách loni zhodnotila, a to hned o 94,5 procenta.

Loni tedy bylo na burzách „uměním“ spíše o peníze přijít, než je vydělat. To je ovšem do značné míry dáno výjimečně dobrým čtvrtým čtvrtletím roku 2019. Světově významné centrální banky totiž v posledních měsících loňského roku opět provozovaly extrémně uvolněnou měnovou politiku. Evropská centrální banka od listopadu provádí kvantitativní uvolňování, americká centrální banka zase provozuje jakési zastřené kvantitativní uvolňování, ironicky někdy zvané „not a QE“ (i když americká centrální banka trvá na tom, že o kvantitativní uvolňování nejde, jeho podpůrný efekt na trhy a ceny aktiv je však obdobný).

Tato „tištění peněz ve velkém“ přispívají k nafukování cen aktiv, a i díky tomu tedy investoři loni bohatli prakticky na všem. Také je třeba si uvědomit, že loňský rok začínal z velmi nízkého základu, protože konec roku 2018 byl příznačný naopak až panickým výprodejem mnoha druhů aktiv. Opticky pak srovnání s nízkou základnou začátku ledna taktéž přifukuje ceny, a tedy i výnosy, z konce roku 2019. Pokud srovnáme ceny konce roku 2019 třeba s těmi z konce září 2018, už to taková sláva nebude. Přechodný propad cen aktiv, včetně ropy, k němuž došlo na přelomu let 2018 a 2019 také pomáhá vysvětlit právě třeba to, že nafta v ČR během roku 2019 zlevnila, i když ropa zdražovala a dolar vůči koruně mírně posílil.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře