#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Kráčí přes mrtvoly, kopou do nich

7. května 2012

EXEKUTOŘI. Když se mě na ně nedávno zeptal ve své pravidelné anketě jeden přední český finanční server, odpověděl jsem následovně.
„Nerad paušalizuji, ale k exekutorům obecně těžko hledám byť jen ty nejmenší sympatie. Podle mého soudu se tomuto povolání věnují buďto psychopati, kterým činí zvrácenou radost účastnit se nejtěžších životních momentů dlužníka, takříkajíc si,kopnout do mrtvoly‘, anebo lidé, kteří tak moc touží po penězích, že je lukrativní džob exekutora zaslepí natolik, že neváhaj,kráčet přes mrtvoly‘ (svého vlastního svědomí). To poslední, co by měl stát ve vztahu k této profesi činit, je jakkoli ji privilegovat a zvýhodňovat na úkor jiných – a to se bohužel stalo.“
Čerstvě zvolený prezident Exekutorské komory Jiří Prošek se sice v rozhovoru v tomto PROFITU snaží pošramocenou pověst exekutorů napravit, seč mu síly a PR um stačí, ale pro mě osobně jsou to stále jen slova. A slova nejsou činy.
Činy třeba takového exekutora Jozefa Višvádera, který byl před šesti lety odsouzen za podvod, avšak dále svoji funkci vykonával, než letos ukradl 80 milionů korun. Nebo činy Višváderových kolegů, z nichž minimálně každý 10. byl někdy v ČR trestně stíhaný. A nebo činy exekutorů, kteří sice nekradou ani nejsou stíháni, ale zato jsou ochotni dlužníka poslat do exekučního pekla na základě pár stovek korun dluhu, zcela prosti zdravého rozumu a obyčejného lidského slitování.
Takže počkejme, až poměrně střízlivá a vstřícná slova prezidenta Proška budou podpořena i obdobně střízlivými a vstřícnými (a hlavně nekriminálními) činy exekutorů.
Nerad bych ovšem také, aby vše výše uvedené znělo jako jednostranná a zaujatá obhajoba zadlužování se, i toho bezhlavého. Vnímám, že jsou na jedné straně lidé, kteří se do dluhů dostanou nikoli vlastní vinou (například jim kvůli krizi zkrachuje firma), a na druhé straně pochopitelně i tací, kteří si za své dluhy mohou sami (třeba gambleři nebo lidé s nedostačujícím finančním vzděláním). Neuvážené zadlužování je však rozhodně lépe vymýtit například zavedením předmětu finančního vzdělávání pro žáky základních škol, díky němuž by jistě stoupla finanční osvěta. Není tedy třeba zbrkle legislativně zvýhodňovat jednu vlivnou a krajně nesympatickou, mnohdy i zločinnou, profesní skupinu, která dlužníkům – ať už jsou ve své prekérní situaci vinně či nevinně – půjde bez rozdílu po krku.

Vyšlo v Profitu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře