#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Koruna je vůči euru nejsilnější od dubna 2018. Zůstává imunní vůči situaci na Blízkém východě a i k dolaru posiluje

7. ledna 2020

Koruna dnes vůči euru zhodnotila na svoji nejsilnější úroveň od dubna 2018. Poprvé od té doby se dostala pod úroveň 25,30 koruny za euro. Koruna posilovala i vůči dolaru, zhodnotila vůči němu dnes na svoji nejsilnější úroveň od loňského července. Poprvé od té doby se dostala pod úroveň 22,60 koruny za dolar.

Koruna tak zůstala imunní vůči obavě trhů z eskalace americko-íránského konfliktu po smrti elitního generála Sulejmáního. Jeho smrt sice devizovým obchodníkům poněkud „pocuchala nervy“, avšak žádný rapidní příval nervozity, či dokonce panické výprodeje nezpůsobuje. Na burzách zatím při zpětném vidění převládá přesvědčení, že ze strany USA nebylo jeho zabití zcela nepředvídaným, naprosto tedy šokujícím tahem, ale vlastně docela logickou odezvou na poslední dobou stupňující se íránské provokace. Mezi ně patří i například útok na saúdskoarabská ropná zařízení z poloviny loňského září, který na trhu s ropou přechodně způsobil paniku.

Podstatná část trhu vidí situaci tak, že se Írán svými postupně stále závažnějšími provokacemi snažil dostat Spojené státy k jednacímu stolu. Mezinárodní tlak měl Washington a Teherán ideálně dovést ke kompromisu: Amerika zmírní své sankce vůči Íránu, zatímco ten skončí se svými provokacemi.

Teherán se ovšem zjevně přepočítal, když vsázel na to, že Trump nebude chtít zejména ve volebním roce napětí stupňovat. S tím ostatně počítaly – a stále svým způsobem počítají – i trhy. Jsou přesvědčeny, že Trump nechce válčit. Nechce podle nich určitě rozjet válku s Íránem, která by dle některých mohla přerůst až ve třetí světovou válku, a nechce ani eskalovat obchodní válku s Čínou. Obé objektivně ohrožuje jeho znovuzvolení. Třeba už jen proto, že oboje může způsobit rozsáhlé burzovní výprodeje, které by připravily o nemalou část bohatství i jeho potenciální voliče.

Teherán tedy kalkuloval s tím, že Trumpa „vyprovokuje“ nejvýše k usednutí za jednací stůl. Nyní je Teherán nepochybně v šoku. Trumpova nevypočitatelnost jej zaskočila podobně jako v minulých letech Peking, v rámci americko-čínské obchodní války.

Tím ale analogie mezi oběma střety pomalu končí. Zatímco totiž obchodní válka s Čínou způsobuje značné ekonomické škody, a to zejména Číně, ale také Spojeným státům a dalším zemím, včetně třeba Německa, houstnoucí napětí mezi Washingtonem a Teheránem zatím tedy nechává trhy poměrně v klidu. Ano, zdražuje ropa a investoři přesunují část svých peněz do tradičních bezpečných útočišť, avšak tato jejich reakce není zatím nikterak silná.

Trhy zatím totiž věří v to, že by americký úder v podobě generálova zabití mohl mít na Teherán spíše odrazující než eskalující efekt. Jinými slovy, Teherán si přes všechna svá nynější silná, ba silácká slova uvědomí, proti jaké vojenské a technologické přesile stojí.  Přes všechny úvahy o možné třetí světové válce tak nakonec ustanou dokonce i stupňující se íránské provokace.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře