#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Koruna dnes zhodnotila na nejsilnější úroveň za skoro dva roky, zlevnit by mohla třeba elektronika

8. ledna 2020

Nečekané letošní posilování koruny, které pokračuje tváří v tvář stupňování napětí mezi USA a Íránem, svědčí o tom, že trhy zatím nevěří, že se situace na Blízkém východě „vymkne kontrole“. Nevěří ve vojenský střet obou znesvářených zemí a už vůbec nevěří třeba v třetí světovou válku. Koruna sílí, neboť trhy naopak věří v to, že letošní rok bude ekonomicky příznivý. Konkrétně míní, že jak německá ekonomika, tak ekonomika eurozóny letos budou podávat už zase poměrně solidní výkon, že žádné nepříjemné překvapení nepřichystá ani dění kolem brexitu a konečně že USA nezabřednou do války s Íránem, ani neprohloubí obchodní válku s Čínou. V takovém případě totiž bude koruna těžit z růstu apetýtu investorů po rizikovějších aktivech a také z toho, že nůžky úrokových sazeb v Česku a v eurozóně jsou rozevřeny do široka, nejvýrazněji od začátku milénia. To zatraktivňuje korunové úložky před eurovými a zvyšuje zájem právě o českou měnu.

Koruna dnes vůči euru zhodnotila na nejsilnější úroveň od 8. února 2018, tedy za 23 měsíců, tedy za takřka dva roky, když se euro prodávalo i jen za 25,23 koruny. S výjimkou právě prvního únorového týdne roku 2018 nebyla od ukončení intervenčního režimu České národní banky v dubnu 2017 koruna nikdy vůči euru tak silná jako právě dnes.

Během prvního týdne letošního roku česká měna zhodnotila na znatelně silnější úroveň, než jakou jí ještě v prosinci 2019 analytici věštili pro samotný konec letošního roku. Vždyť z nejnovějšího vydání pravidelného šetření České národní banky mezi analytiky vyplývá, že dle analytického konsensu se má jedno euro prodávat koncem roku 2020 za 25,36 koruny. Jenže hned během prvního dne roku 2020 se koruna dostala níž, na 25,31. A ještě než skončil pondělní tříkrálový večer, posílila dokonce až na kurs lehce nad 25,23, tedy v té době na svoji nejsilnější úroveň vůči jednotné evropské měně za skoro dva roky, tedy za celé období od února 2018.

Nečekaně silné posilování české koruny ale započalo už během podzimu 2019. Nahrává mu opětovně vysoce expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank. Evropská centrální banka (ECB) provádí od listopadu 2019 kvantitativní uvolňování a americká centrální banka realizuje jakési zastřené kvantitativní uvolňování, prováděné v reakci na zářijový závažný výpadek likvidity v americkém mezibankovním systému.

V důsledku je celosvětově trhům masivním způsobem poskytována nová likvidita (lidově řečeno, opět se tisknou dolary či eura ve velkém), což podněcuje jejich apetýt po riziku. V posledních třech měsících loňského roku jsme tak byli svědky bujaré nálady na akciových trzích, kterou koncem roku 2019 ještě přiživil dílčí smír v celní válce USA a Číny a výrazné snížení rizika takzvaného tvrdého brexitu. Bujará nálada přetrvala právě i do začátku roku 2020. Obecně vede k tomu, že podstatná část světového kapitálu se přesouvá do rizikovějších aktiv typu akcií nebo i měn, jakou je koruna. Českou měnu navíc zatraktivnil efekt zmíněné opětovně extrémně uvolněné měnové politiky ECB spočívající v rozevírání nůžek mezi úrokovými sazbami v Česku a v eurozóně.

Posilování koruny je prostě výsledkem „idylky“ na světových trzích, tedy příznivé kombinace uvolněné měnové politiky a nadějného vývoje stran celních válek nebo brexitu. Hned první dny roku 2020 ale daly tušit, že idylická situace může vzít rychlé zasvé. Smrt íránského elitního generála Sulejmáního rukou Američanu napovídá, že dvacátý rok bude na Blízkém východě opět vysoce třaskavý. Dost možná až tak, že investorům zase chuť na rizikovější aktiva typu české koruny alespoň z části vezme.

Stále je tedy prozíravé počítat se tím, že koruna svoji pouť letošním rokem zakončí kolem úrovně 25,40 za euro. Kurs koruny k dolaru by měl ke konci letošního roku být na zhruba 22,05 koruny. Silnější koruna vůči dolaru by mohla letos příznivě tlačit na zlevňování třeba elektroniky. Cenově výhodnější by mohla být jak dovážená elektronika, tak ta zakoupená v e-shopech. Elektronika je zboží, které poměrně rychle zastarává, takže během letošního roku bude zlevňovat i bez ohledu na vývoj kursu. Prodejci zkrátka budou muset postupně uvolňovat sklady, aby je mohli doplnit novým, modernějším typem té či oné elektroniky, ať už jde o mobil, televizor nebo třeba bílou techniku. Některé druhy elektroniky mohou během roku zlevnit třeba až o dvacet procent. Například během roku 2018 zlevnil televizor podle údajů ČSÚ o zhruba patnáct procent, a to koruna během toho roku vůči dolaru oslabila, o zhruba 5,5 procenta.

Při výraznějším a trvalejším letošním zlepšení mezinárodní ekonomické a geopolitické situace nelze vyloučit zvýšení základní úrokové sazby ČNB a výraznější posílení koruny až k 25,10 koruny za euro, což však není základní scénář. Spíše je třeba opravdu sázet na to, že na mezinárodních trzích bude „střídavě zataženo“. Americký prezident Donald Trump sice nebude příliš chtít stupňovat obchodní válku s Čínou, aby si před volbami nepoškodil ekonomiku, na stranu druhou je bláhové domnívat se, že si Washington s Pekingem „padnou do náruče“. Jejich napjatý vztah bude víceméně skutečností i nadále. U napjaté blízkovýchodní situace už řeč byla. „Idylka“ prostě nejspíše nevydrží.

Koruna letos bude jednoznačně ve vleku mezinárodního dění. Světově významné centrální banky však budou schopny tlumit možné houstnoucí geopolitické napětí či případný nepříznivý dopad stupňování obchodní války a zavádění cel ze strany strany USA a dalších zemí. Tím budou tlumit i možný strach investorů z držení rizikovějších aktiv, včetně české koruny, tudíž k výraznějšímu oslabení české měny by dojít nemělo. Pravděpodobnější je její výraznější posílení, avšak v základním scénáři skončí koruna nakonec jen nepatrně silnější, než byla koncem roku 2019. Výraznější posílení české měny nastane jen tehdy, pokud se trvaleji budou zlepšovat mezinárodní  geopolitické, ekonomické a obchodní podmínky, což je například vzhledem k nevyzpytatelnosti Trumpova jednání docela odvážný předpoklad.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře