#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Koruna dnes ráno prolomila úroveň 25,20 vůči euru, poprvé od února 2018

14. ledna 2020

Koruna dnes brzy ráno středoevropského času zhodnotila na nejsilnější úroveň od 7. února 2018, když se euro prodávalo i za 25,197 koruny. Koruna tak poprvé za takřka dva roky prolomila úroveň 25,20 za euro. S výjimkou několika dní během právě prvního únorového týdne roku 2018 nebyla od ukončení intervenčního režimu České národní banky v dubnu 2017 koruna nikdy vůči euru tak silná jako právě dnes.

Devizoví obchodníci neztratili zájem o korunu ani po vyjádření Marka Mory ve včerejší večerní televizní debatě na ČT24. Viceguvernér České národní banky uvedl, že i když prosincová míra inflace překonala prognózu ČNB o tři desetiny procentního bodu a dostala se ještě výrazněji než v listopadu nad tříprocentní horní mez tolerančního pásma inflačního cílování, z hlediska centrální banky „se nejedná se o nijak dramatickou zprávu.“

Mora nicméně připustil, že během letošního roku může dojít k mírnému zvýšení úrokových sazeb. Trh zatím počítá v konsensu s tím, že je ČNB ponechá beze změny. Posilování koruny totiž samo o sobě představuje utahování měnových podmínek. Pokud však bude zahraniční ekonomické zotavování pokračovat, Mora si podle svých slov umí představit, že se bude přiklánět ke zvýšení úrokových sazeb. Na posledním, prosincovém měnověpolitickém zasedání ČNB Mora pro růst sazeb ruku nezvedl, učinili tak jen dva ze sedmi členů bankovní rady, a to Tomáš Holub a Vojtěch Benda.

Bezprostředním důvodem posilování koruny jsou zejména včerejší údaje ČSÚ k prosincové inflaci. Ta překonala očekávání trhu. Míra inflace v prosinci zrychlila na úroveň 3,2 procenta meziročně. Byla tak nejvyšší od roku 2012. Zdražování v posledních měsících roku 2019 bylo nejrychlejší za více než sedm let a se vstupem do roku 2020 se situace nezmění – citelný růst cen pokračuje, i kvůli zavedení spotřební daně z tabáku či alkoholu a dalším novoročním změnám, třeba úpravám cen elektřiny nebo vodného a stočného. Inflační tlaky silně podporuje stále poměrně vysoká jádrová inflace, v níž se zejména promítá citelný růst mezd. Nadále svižně rostou ceny bydlení, ale na vyšší úrovni zůstává také dynamika cen v oblasti energií, zejména zmíněné elektřiny, dále lihovin nebo některých potravin, jako je vepřové či cukr, což jsou tradičně kolísavé složky, které se neřadí do jádrové inflace.

Od Vánoc koruna posílila z úrovně 25,55 až na uvedenou úroveň kursu pod 25,20, tedy o více než 35 haléřů, neboli o bezmála 1,4 procenta.

Posilování koruny částečně odráží fakt, že část devizových obchodníků přisuzuje nyní vyšší pravděpodobnost už poměrně brzkému zvýšení úrokových sazeb ČNB. Podmínkou ovšem je, aby se nadále zlepšovaly mezinárodní ekonomické podmínky, a tedy zmírňovaly mezinárodní protiinflační tendence, působící i na korunu. Že by zmírňovat mohly, naznačuje uvolňování napětí ve vztahu USA a Íránu, ale také chystaný podpis dílčí obchodní úmluvy USA a Číny, k němuž by mělo dojít již zítra.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře