#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Koronavirus děsí trhy, zlato citelně zdražuje, koruna oslabuje, ropa padá. V Číně odkládají otevření burz

27. ledna 2020

Cena zlata v korunách dnes ráno přeskočila úroveň 36 230 Kč za troyskou unci. Drahý kov se tak opět přibližuje svému dějinnému maximu. Na ně vystoupal loni v září, kdy se prodával za necelých 36 600 korun.

Investoři nyní skupují zlato – a vyhánějí tak jeho cenu vzhůru – kvůli obavě z dalšího šíření nového typu čínského koronaviru.

Ze stejného důvodu oslabuje také česká měna. Koruna dnes ráno vůči dolaru oslabila na nejnižší úroveň za poslední měsíc, aktuálně kurs činí 22,82. Oslabování koruny vůči dolaru samozřejmě částečně přispívá k růstu korunové ceny zlata, které se v dolaru obchoduje. Dolarová cena zlata dnes vyskočila až nad 1588 dolarů za unci, tedy na blízkosti svého takřka sedmiletého maxima.

Kvůli obavě z potenciální globální pandemie klesá také cena většiny akcií, železné rudy nebo ropy. Ropa typu Brent dnes ráno klesla na svoji nejnižší cenovou úroveň od loňského října, když se prodávala i za méně než 58,70 za barel. Poprvé od loňského 1. listopadu se tak dnes ropa Brent prodává za méně než 60 dolarů za barel.

Pokud šíření viru zásadně ochromí čínskou ekonomiku, zejména tamní průmysl a spotřebitelský sektor, bude to znamenat úder celému světu, který je v době pokročilé globalizace na kondici čínské ekonomiky stále závislejší. Na trzích začíná převažovat názor, že kromě tradičních bezpečných útočišť typu zmíněného zlata, amerických dluhopisů či japonského jenu je nyní rozumným nápadem převedení investic do hotovosti.

Nákaza koronavirem si zatím vyžádala nejméně osmdesát lidských životů. Počet nakažených se v pevninské Číně blíží třem tisícům, jde však zřejmě o podhodnocený počet, neboť inkubační doba čítá až čtrnáct dní. Poměrně dlouhá inkubační doba, během níž může nositel nevědomě šířit nákazu dále, představuje klíčovou odlišnost oproti nákaze virem SARS, která si před sedmnácti lety vyžádala takřka 800 obětí.

Podobně jako v době šíření nákazy SARS v roce 2003 také nyní čínské úřady prodlužují prázdniny. Odkládá se také opětovné zahájení obchodování na čínských finančních trzích. Zatímco v roce 2003 prodloužily úřady květnové dny volna, letos ty spojené s dny volna vyhrazenými pro oslavy čínského nového roku. Oslavy samotné ovšem byly z velké části zrušeny.

Dopad na asijské trhy je tak celkově omezený, neboť kvůli prázdninám se dnes neobchoduje ani v Hong Kongu, Jižní Koreji nebo Austrálii.

Pokud se šíření infekce nepodaří zamezit, začnou investoři počítat možné škody na světové ekonomice. Středně těžká až těžká pandemie, například chřipkového onemocnění, způsobuje celosvětově škodu 570 miliard dolarů ročně, takže sebere 0,7 procenta ročního globálního ekonomického výkonu, plyne z odhadu Světové banky. Například šíření zmíněné infekce SARS způsobilo škodu za padesát miliard dolarů. Infekce MERS, čili „velbloudí chřipka“, jež se sice původně objevila na Blízkém východě, ovšem v roce 2015 zvláště silně zasáhla Jižní Koreu a přiměla tamní centrální banku snížit své úrokové sazby rekordně nízko, neboť těžce poznamenala turistický ruch v zemi a tamní maloobchodní tržby.

Rovněž i nyní je maloobchod „první na ráně“. V uplynulém týdnu například klesaly akcie firem jako Burberry nebo Swatch. Číňané nakupují až 35 procent světového luxusního zboží, jako jsou právě hodinky či kabelky. V době šíření nákazy SARS činil podíl jejich nákupů na světovém trhu luxusu pouze deset až patnáct procent. Pokud tedy nyní jejich poptávka ochromí, půjde o věc, kterou historie vlastně nepamatuje. Je zřejmé, že nebudou-li Číňané moci cestovat nebo pokud budou řešit úplně jiné záležitosti, než zda si pořídit luxusní hodinky či další kabelku, branže luxusu nemá šanci tento výpadek poptávky ničím zacelit.

Agentura Bloomberg odhaduje, že trhy se nyní celkově dostanou do paniky v tom případě, kdy by se škoda na světovém ekonomickém výkonu způsobená novým typem koronaviru odhadovala v letošním roce na jedno procento světového ekonomického výkonu, což v cenách konce roku 2018 odpovídá zhruba 860 miliardám dolarů. Infekce by se také musela výrazněji rozšířit i do klíčových světových ekonomických celků, jako jsou Spojené státy či Evropská unie.

Epidemiologové a další experti se domnívají, že dlouhodobě v zákrytu číhá vir, resp. nějaká mutace, či bakterie zatím nespecifikované „infekce X“, která se dříve či později rozšíří po celém světě jako před více než sto lety takzvaná španělská chřipka – s potenciálně obdobně devastujícími účinky. Španělská chřipka v letech 1918 až 1920 usmrtila až sto milionů lidí. Zatím nelze vyloučit, že touto „infekcí X“ není právě se šířící nákaza koronavirem. To trhům pochopitelně na klidu nepřidává.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře