#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Konec zlatých hypotečních časů

17. prosince 2018

Doba, kdy bylo v Česku snadné získat hypotéku, je pryč. Po několika letech, kdy se zájemci o půjčku na bydlení v bankách nevešli do dveří, teď čeká hypoteční trh citelné ochlazení. Regulace České národní banky je poměrně neúprosná – už dávno odzvonilo stoprocentním hypotékám, kdy vám banky půjčily na byt nebo dům i bez vlastních úspor, teď navíc přibylo přísnější posuzování dalších dvou parametrů: poměru celkové výše zadlužení a ročního příjmu (DTI) a poměru výdajů na splátky úvěrů a čistého příjmu (DSTI). Celkové zadlužení žadatele o úvěr by podle centrální banky nemělo přesahovat devítinásobek jeho ročního příjmu, zároveň by výše měsíčních splátek všech úvěrů neměla tvořit víc než 45 procent čistého měsíčního příjmu. To by podle odborníků mohlo přinést při shánění půjčky na bydlení zcela zásadní komplikace například mladým rodinám. Jak na realitní a hypoteční trh dopadají přísnější pravidla ČNB pro poskytování úvěrů na bydlení? A co můžeme čekat v dohledné době? Lukáš Kovanda odpovídal na otázky Ondřeje Tůmy ze serveru Peníze.cz.

Názor Lukáše Kovandy

Zatím se projevila opačně, než Česká národní banka zamýšlela. Zvýšila zájem o hypotéky, pro které platila ještě ona volnější pravidla. Takže říjen 2018 je měsícem, v kterém byl poskytnut druhý nejvyšší měsíční objem nových hypoték v historii Česka. Jednalo se o více než 24 miliard korun. Přitom letos od ledna do září činil průměrný měsíční objem nových hypoték necelých 18 miliard korun. Přísnější pravidla sice platí od 1. října, ale právě až během října se ve statistice naplno objevily hypotéky poskytované žadatelům „na poslední chvíli“, za volnějších podmínek. Mnozí Češi tedy v reakci na novou regulaci změnili časování a žádost o hypotéku uspíšili. Jde o příklad toho, jak regulatorní zásah do trhu vytváří „vlny“ a „nárazy“. V tomto případě, doufejme, ještě docela neškodné. Ale jde o princip. A o podstatu. Proč je svobodné podnikání bank spoutáváno další regulací? Proč mají poskytovat jen tolik hypoték a jen těm žadatelům, kolik jim dovolí „rada sedmi moudrých hlav“ v ČNB, které jmenovala hlava ještě moudřejší, pan prezident Zeman? V jednotlivých komerčních bankách snad moudří lidé nesedí? Vsadím, že jich tam sedí více než osm. Dokonce víc než osmdesát. Víc než osm set. Možná i víc než osm tisíc. Tyto tisíce moudrých hlav jsou navíc motivovány ziskem své vlastní instituce, tedy také ziskem svým vlastním. A zrovna tak strachem z vlastní ztráty. Čím jsou motivováni radní z ČNB a pan prezident? O své výdělky – placené z kapsy daňového poplatníka – nepřijdou, ani když rozhodnou sebehůř. Je fascinující víra mnohých z nás v to, že několik jednotlivců, navíc nijak přímo zainteresovaných, ví líp a ví víc než tisíce srovnatelně moudrých lidí, kteří ale navíc jdou se svojí kůží na trh a riskují své vlastní peníze.

Vyšlo na Peníze.cz.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře