#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Klad monopolu

9. ledna 2012

Pop-ekonomie

Kde nejsou alternativy, není ani problém, říkával americký konzervativní žurnalista William Buckley. Úhlavní nepřítel lidí jeho typu, Sovětský svaz, nabízel svým občanům mnohem méně alternativ než západní ekonomiky; ve sféře politických stran nenabízel – podobně jako jeho československý satelit – alternativu žádnou. Přesto v bývalém východním bloku bylo problémů až běda. Lze však přesto říci, že Buckley se ve svém výroku nemýlil. Vycházel totiž z reality, již znal, tedy z reality vyspělé západní (americké) ekonomiky, ekonomiky hojnosti.
Někdejší socialistické ekonomiky naproti tomu bývají označovány za „ekonomiky nedostatku“. Měly též své problémy, a vážnější, ale nikoli takové, jež by plynuly z toho, nač Buckley zjevně narážel a čemu dnes psychologové říkají paradox volby.
Paradox volby proslule zdokumentovali psychologové Sheena Iyengarová a Mark Lepper v roce 2000. Účastníkům experimentu tehdy dali nejdříve na výběr mezi šesti odlišnými druhy džemů, poté mezi 24 až třiceti druhy. Účastníci si džem spíše koupili v prvém případě a rovněž v tomto případě uváděli vyšší následnou úroveň spokojenosti se svým výběrem. Lidé jsou zkrátka spokojenější, vybírají-li spíše z nižšího než vyššího počtu možností – ať už se to týká džemů, spotřebičů či třeba aut, bytů, ale i přátel nebo životních partnerů. Monopol (jedné strany, jedné firmy) má v porovnání s konkurenčním prostředím kromě řady záporů i klad – lidé se nemusejí rozhodovat, nemusejí vybírat.
Jiná badatelka, Jean Twengeová, rozdělila účastníky svého pokusu také do dvou skupin; ti z první vybírali několikrát po sobě ze dvou možností (například svíčka s mandlovou vůní versus svíčka s vanilkovou vůní), zatímco ti z druhé skupiny žádné takové volby nečinili. Pak požádala všechny účastníky, ať dají ruce do studené vody a ponechají je tam tak dlouho, jak to jen bude možné. Déle vydrželi ti z druhé skupiny.
Vysvětlení? Série rozhodnutí odčerpala účastníkům z prvé skupiny mentální energii, což následně oslabilo jejich vůli. Zbývá ještě provést výzkum, zda občané tržních (kapitalistických) ekonomik mají kvůli neustálému vybírání mezi alternativami slabší vůli než občané „netržních“ (socialistických) ekonomik.

Vyšlo v Týdnu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře