Češi jsou národem kempařů. Kempování má u nás dlouhou tradici, která se však za poslední roky významně proměnila. Doba, kdy stačil stan u rybníka a suchý záchod za keřem, je dávno pryč. Dnešní kempař očekává čisté sociální zázemí, elektrické přípojky, kvalitní restauraci nebo alespoň Wi-Fi. A je připraven si za to připlatit.
Přestože ceny kempů v celé Evropě postupně rostou, Česká republika si udržuje jednu z nejdostupnějších pozic. Průměrná noc pro dvě dospělé osoby s obytným vozem, elektřinou a místními poplatky letos vychází na 19,08 eura, tedy zhruba 470 korun. To je pod evropským průměrem 22,36 eura (asi 550 Kč), a výrazně pod úrovní kempů v zahraničních destinacích, kam Češi tradičně vyrážejí nejčastěji, tedy na Jadran a do Itálie.
V Chorvatsku i v Itálii se průměrná cena za noc přehoupla přes 40 eur, tedy okolo 1 000 korun. Slovinsko, další populární destinace, se letos drží na úrovni 34 eur (cca 830 Kč). Rozdíl oproti Česku tak může za týdenní dovolenou činit několik tisíc korun, a to ještě před započtením výdajů za dopravu nebo dálniční poplatky. Přesto kempy u moře zůstávají pro řadu Čechů atraktivní, mořské pobřeží a vysoký standard služeb jsou silným lákadlem. Pokud je ale hlavním kritériem rozpočet, domácí kempy mají nad zahraničím jasnou výhodu.
Zajímavý je i pohled na vývoj cen u našich sousedů. V Polsku stouply letos ceny kempování meziročně o 11,6 %, na Slovensku dokonce o 13,2 %. V Česku ceny vzrostly jen mírně, zhruba o 4,5 %, což odráží jak střídmější inflaci ve službách, tak snahu provozovatelů udržet cenovou konkurenceschopnost. Tuzemské kempy tak v evropském srovnání nadále vycházejí jako jedna z cenově nejrozumnějších voleb.
Ani v rámci republiky ale nejsou ceny plošné. Zatímco v Praze se nocleh pro rodinu s karavanem může vyšplhat až k 850 korunám, v krajích jako Plzeňsko nebo Vysočina lze stejnou službu pořídit o dvě až tři stovky levněji. Rozdíl v nákladech za týdenní pobyt tak může činit i tři tisíce korun, jen v závislosti na lokalitě.
Kempy se mezitím mění. Reagují na náročnější klientelu, investují do modernizace a rozšiřují nabídku. Kromě tradičních stanových ploch přibývají jurty, glampingové stany, stylové chatky na stromech nebo maringotky s výhledem. Kempování se tak stává plnohodnotným turistickým produktem, který dnes musí obstát nejen cenou, ale i kvalitou.
Ačkoliv už kempování dávno není synonymem nejlevnější možné dovolené, stále nabízí velmi dobrý poměr ceny a zážitku. A Češi to oceňují, nejen svými peněženkami, ale i loajalitou k tomuto typu dovolené.
Plynovod NordStream 2 chce podle listu Wall Street Journal koupit americký investor Stephen Lynch, štědrý financiér kampaně Donalda Trumpa. Podle... více
Dušičky, které si připomeneme v příštím týdnu ve čtvrtek, jsou z ekonomického hlediska, resp. výše příslušných tržeb obchodníků a prodejců stále... více
Tedy před nástupem inflační vlny. Klesají nyní nejrychleji v EU, neboť předtím stoupaly v rámci EU výrazně nadprůměrně Ceny potravin v červnu meziročně... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
