#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Kam uložit peníze?

10. dubna 2018

Úroky na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech rostou jen pomalu a výrazně zaostávají za inflací. Peníze v bankách tak prodělávají. Bezpečnou alternativou, která vydělává, je stavební spoření, kde v ideálním případě výnos po odečtení poplatků dosahuje na zhruba 3,5 procenta. Co když chcete víc?

Pak podle většiny analytiků máte zkusit podílový fond. Je to jednoznačné doporučení, které vychází z ankety serveru Měšec.cz. Expertů jsme se zeptali na konkrétní doporučení pro průměrného Čecha, který má volných sto tisíc korun a nechce je dát jen na spořicí účet. Má přitom na investici čas zhruba pět až deset let.

Analytici měli být co nejkonkrétnější, objevují se tak i tipy na konkrétní akcie nebo na investici do zlata. Lukáš Kovanda radí vsadit na dividendové tituly, Jiří Cihlář doporučuje v době rostoucích úrokových sazeb sázku „na jistotu“. Analytici doporučují především takzvanou diverzifikaci investice, tedy rozložení rizika, což nejjednodušeji umožňují právě podílové fondy.

Zástupci některých firem ukazují konkrétně na fondy z nabídky společností, které zastupují. K tomu je třeba dodat, že se vyplatí podívat i na konkurenci a porovnat, co nabízí ona. Srovnat poplatky, předchozí výnosy nebo i konkrétní správce fondů, jak doporučuje třeba ekonom Aleš Michl. Zároveň ale i tato doporučení ukazují na oblasti, kterým konkrétní analytici věří, a mohou tak pro vás představovat užitečný tip.

Zároveň dodejme, že investice do podílových fondů, a zvláště pak těch, které investují do akcií a mají tak dynamickou strategii, nesou i možnost, že o část investovaných peněz přijdete. Pokud se tedy nakonec rozhodnete investovat do podílových fondů (nebo třeba akcií či virtuálních měn), nezapomínejte na to, že by do nich měla jít jen část vašich peněz. Rozhodně se nedoporučuje takto investovat třeba peníze, které za tři roky chcete použít na splacení hypotéky. Možnost vyššího výnosu s sebou totiž nese i riziko ztráty.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Vzhledem k délce investičního horizontu a částce určené k investici, která vylučuje možnost investice třeba do nemovitosti nebo do startupu, doporučuji spíše konzervativnější než rizikovější skladbu portfolia. To neznamená, že by v ní neměly mít místo akcie. Měly. Ale mělo by jít předně ideálně třeba o dividendové tituly, které vykazují dlouhodobě stabilní výkon a solidní dividendový výnos. Jedná se například o německou pojišťovnu Allianz, americkou farmaceutickou korporaci Pfizer nebo telekomunikační společnost Verizon.

Do těchto akcií doporučuji vložit 45 tisíc korun. Může jít o menší částku. V takovém případě pak lze zbytek do sumy 45 tisíc investovat do vládních dluhopisů vyspělých zemí, které nesou vyšší úrok než zmíněný spořicí účet. Čím je dotyčný starší, tím větší část z té sumy 45 tisíc korun doporučuji do vládních dluhopisů vložit, ne však více než 15 tisíc korun.

Dalších 20 tisíc pak radím vložit do některého z nemovitostních fondů, které investují do českých a/nebo středoevropských realit. V součtu to znamená, že suma 65 tisíc korun bude uložena relativně konzervativně.

Zbylých 35 tisíc korun lze pak využít na méně konzervativní až rizikové investice. Nabízí se investice patnácti tisíc korun do akcií některého z rostoucích odvětví, například do videoherní společnosti Electronic Arts. Doporučují diverzifikovat i geograficky, takže dalších patnáct tisíc korun může jít do akcií nebo dluhopisů firem rozvíjejících se ekonomik typu Argentiny, Brazílie, Indie či Indonésie, které jsou momentálně v časnější fázi expanzivního hospodářského cyklu než ekonomiky vyspělé. Zbylých pět tisíc korun pak lze vložit po třech tisících do fyzického zlata a po dvou tisících do bitcoinu – jen tak, „zkusit krypto-štěstí“.

Vyšlo na serveru Měšec.cz.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře