#Lukáš Kovanda, Ph. D.

K čemu je MBA? K ničemu…? Aneb ekonomie titulů

29. listopadu 2007

„Mám MBA, jsem king,“ už je zřejmě definitivně minulostí.

Ti, kdož požívají řádného práva vměstnávat si za vlastní jméno tři písmenka MBA, alias Master of Business Administration, musí počítat s tím, že jejich hodnota na pracovním trhu nemusí být v každém případě závratná (nebo aspoň relativně vyšší).

Autoritativní média typu časopisu The Economist nebo BusinessWeek začínají užitečnost tohoto titulu zpochybňovat. Staví dokonce otazník nad celou smysluplností takzvaného vědeckého managementu, jehož obsáhnutí má právě zisk titulu MBA potvrzovat.

Oba magazíny tak činí v reakci na horkou knižní novinku z pera Rakeshe Khurany, profesora Harvard Business School, jejíž poněkud delší název zní „From Higher Aims to Hired Hands: The Social Transformation of American Business Schools and the Unfulfilled Promise of Management”.

The Economist si všímá, že Khurana „kreslí zřetelné kontury faktu, že vědecký management vyklidil pozice, na něž kdysi aspiroval, tedy pozice intelektuálně vytříbené nauky, a sehnul se k jakési amébovité, rychlou jehlou šité snůšce pseudoteorií.“ Tou jsou pak krmeni budoucí „esa“ ověnčená titulem MBA.

Gary Hemel v knize „The Future of Management“ zjevuje, že několik es, tentokráte bez uvozovek, ve skutečně úspěšných společnostech, si za jméno žádné MBA strkat nemůže (a ani o to nestojí). Příkladem jsou googlovští blíženci Sergey Brin a Larry Page. Neztráceli čas, neutráceli drahé školné za byznys přednášky, a vynalezli, a úspěšně „prodali“, vyhledávač, který změnil a mění svět.

Obchodní školy nejen, že selhávají ve výchově nejlepších manažerů, leč také vlastně zatracují profesionalismus, neboť povyšují vyniknutí jednotlivce nad loajalitu k firmě, píše BusinessWeek, který cituje zmíněného profesora Khuranu.

Je tedy titul MBA bezcenný, pouhé reklamní šidítko? Čas ukáže. I my v České republice budeme moci brzy opravdu reprezentativně vysledovat, jak se držitelům titulu daří. Zatím mají jeho nositelé pověst intelektuálně nepříliš zdatných „chodičů přes mrtvoly“. Úroveň MBA škol je v českém dolíku, jak už to bývá, o několik tříd níže něž těch škol, jež kritizuje profesor Khurana.

Naděje umírá poslední. Hrdí nositelé titulu, nebo ti, co už boj o jeho získání zahájili, se mohou uklidnit studií Nicka Blooma, odborného ekonomického asistenta na Stanfordu, a Johna Van Reenena, ekonomického profesora z London School of Economics.

Oba pánové uzavírají, že společnosti užívající teorie, které jsou vyučovány na standardních byznys školách (v USA!) předčí konkurenty v růstu tržeb a návratnosti kapitálu.

Lepší manažerské praktiky jsou podle autorů do značné míry odpovědné za vyšší výkonnost firem.

(Autor blogu se, pravda, trochu uštěpačně, táže, zda oba vědci při své ekonometrické analýze brali v potaz i sociologický fakt, že firmy mohou být výkonnější proto, že přitahují více „chodičů přes mrtvoly“ s MBA titulem, tedy že se pere více podobných kohoutů na jednom smetišti, přičemž tato zostřená rivalita je pak reflektována vyšším výkonem firmy.)

Přihlédnuto ke zmíněné studii, jde tedy nakonec jen o klasický střet akademičtí teoretici versus praktici z reálného byznysu? Zřejmě ne, kontroverzí je až příliš mnoho, aby mohl být titul do budoucna pokládán za nezpochybnitelnou vstupenku do světa manažerské elity. Investici do MBA se vyplatí hodně zvážit a prosondovat i možná slibnější alternativy typu titulu CFA.

Nemluvě už vůbec o České republice, kde jsou „zlatomládežničtí“ nositelé titulu MBA svoji nabubřelostí a domýšlivostí často spíše jen směšní.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře