#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Jak vidí brexit finanční trhy a investoři: celkem pozitivně, největší šanci teď dávají měkkému brexitu a druhému referendu

19. března 2019

Evropské akcie v pátek zakončily obchodování na nejvyšší cenové úrovni za uplynulých pět měsíců. Kromě naděje na zmírnění či smír v obchodní válce USA a Číny byl důvodem růstu evropských akcií také vývoj na britských ostrovech.

Celoevropský index STOXX 600 posílil o 0,7 procenta a skončil nejvýše od loňského 4. října. Investoři pozitivně přijímají náznaky, že Británie příští týden v pátek večer neopustí Evropskou unii takzvaně bez dohody. Tedy dohody, která by zajistila minimalizaci ekonomických škod spjatých s vystoupením.

Většina investorů soudí, že nyní existují tři hlavní scénáře dalšího vývoje kolem brexitu. Vystoupení s dohodou, tedy takzvaný měkký brexit, dále uspořádání druhého referenda o brexitu a konečně takzvaný tvrdý brexit, čili vystoupení bez dohody.

Mezinárodní bankovní domy a finanční instituce zpravidla nepřičítají scénáři tvrdého brexitu vyšší než dvacetiprocentní pravděpodobnost. Riziko takového scénáře se podle finančníků navíc v posledních týdnech a měsících spíše snižuje. Hned tři finanční instituce, a sice banky Berenberg, Nordea a Goldman Sachs, v poslední době snížily pravděpodobnost scénáře tvrdého brexitu.

Mimochodem, obdobně vidí situaci také bookmakeři sázkové kanceláře Ladbrokes. Podle nich má nyní scénář tvrdého brexitu pravděpodobnost 22 procent. Přitom ještě v první polovině února ty bylo hned 36 procent. I podle sázkařů, stejně jako podle finančníků, tedy riziko vystoupení bez dohody v posledních týdnech klesá.

Bookmakerům i finančníkům se jako stále méně pravděpodobné jeví to, že by Londýn uvízl až v takovém chaosu, který by i přes jeden či více odkladů samotného vystoupení z EU nakonec přece jenom k tvrdému brexitu vedl. Minulý týden britský parlament schválil vládní ustanovení, které vylučuje tvrdý brexit za jakýchkoli okolností.

Nejpravděpodobnější variantou dalšího vývoje je podle většiny bankovních domů schválení dohody dojednané premiérkou Theresou Mayovou nebo nějaké její obdoby. Premiérce se už dvakrát nepodařilo získat v parlamentu souhlas. Poprvé pohořela v polovině ledna a podruhé, méně výrazně, pak minulý týden.

Mayová nyní plánuje třetí hlasování a zákonodárcům hrozí, že pokud její návrh neschválí, odklad odchodu Británie z EU se může odložit o mnoho více než jen o předpokládané tři měsíce, až o dva roky. Aby návrh Mayové prošel, potřebuje získat dalších 75 hlasů navíc k těm, které se pro návrh vyslovily minulý týden. Připravenost podpořit návrh nově vyjádřilo deset poslanců severoirské Demokratické unionistické strany a také jeho někteří dosavadní kritici z řad konzervativců, kteří se obávají, že pokud návrh do třetice neprojde, k žádnému brexitu nakonec nemusí dojít. Představitelé Konzervativní strany ale tvrdí, že o návrhu se – pravděpodobně zítra – bude hlasovat jen tehdy, pokud bude mít slušnou naději na schválení, tedy pokud dojde k výraznému nárůstu deklarované podpory ve srovnání s minulým týdnem.

Ve čtvrtek začíná další summit EU. Nelze vyloučit, že by v případě krachu třetího hlasování nastalo ještě hlasování čtvrté. To by se zřejmě konalo po zmíněném summitu EU, přičemž investoři koketují s myšlenkou, že Brusel by na poslední chvíli právě na tomto summitu odsouhlasil určité ústupky Londýnu. Tím by zvýšil šance, že plán Mayové přece jenom nakonec projde. Z ekonomického hlediska by takové ústupky měly smysl, neboť tvrdý brexit by byl hospodářskou ránou pro obě strany „rozvodového řízení“.

Trhům by však nevadilo ani to, pokud by po dalším Mayové selhání převzal otěže ve věci brexitu parlament. Což je také jedna z možností. Zákonodárci by pak postupovali prostřednictvím indikativního hlasování, jehož výsledkem by nejpravděpodobněji byl měkčí brexit, než jaký se odehraje, dojde-li na vystoupení s dohodou dle stávajícího premiérčina návrhu. V zásadě přitom lze říci, že čím měkčí brexit bude, tím budou trhy a investoři radši, jelikož čím měkčí brexit, tím menší změny – a tím méně nevyzpytatelnosti a nejistoty – budou po vystoupení z EU následovat.

Druhým nejpravděpodobnějším scénářem je po měkkém brexitu druhé referendum. Jeho pravděpodobnost je ale podle většiny finančníků zhruba poloviční v porovnání se scénářem měkkého brexitu. Cestu k druhému referendu by otevřel definitivní krach dohody dle premiérčina návrhu, po kterém by nastal odklad brexitu. Jak je uvedeno, Mayová svým vzpurným poslancům hrozí, že může trvat až třeba dva roky.  V takto získaném čase by se mohla rozehrát kampaň za další referendum. I to je z hlediska trhů poměrně příznivý scénář. Z různých důvodů totiž trhy mohou živit naději, že druhé referendum by znamenalo odmítnutí vystoupení Británie z EU. To je pochopitelně z hlediska trhu ten vůbec nejkýženější scénář.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře