#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Jak Miloš Forman blokoval Brooklynský most

10. srpna 2015

POPEKONOMIE

Masivní vlna imigrace, jíž dnes čelí Evropa, nebude pro kontinent ekonomicky přínosná

Když se Miloš Forman po emigraci ocitl ve Spojených státech, vydal se s dalšími imigranty ze zemí sovětského bloku na Brooklynský most. Společnými silami jej blokovali, bránili volnému průjezdu aut, dělali výtržnosti a dostali se i do křížku s policií. Pochopitelně, nic takového se nikdy nestalo. Je absurdní házet do jednoho pytle různé vlny imigrace. Ano, při povrchním pohledu jde o srovnatelný akt, avšak hlubší pohled by měl každému otevřít oči: Formana a spol. prostě nelze srovnávat s eritrejskými nebo syrskými běženci současnosti, kteří blokují dopravu v Calais.
Nejde o nic nového. Už v polovině 90. let doložil ekonom George Borjas z Kalifornské univerzity v San Diegu, že imigrace se „kvalitativně“, svojí ekonomickou přínosností, v čase a prostoru značně liší. Zaměřil se na imigraci do USA ve druhé polovině 20. století. Vyšel přitom z předpokladu, že „kvalita“ imigrace se pozná podle toho, jakých mezd v porovnání s původním obyvatelstvem přistěhovalci po nějaké době dosahují.
Když Borjas zkoumal vlnu imigrantů, do které patřil i Forman, tj. přistěhovalce, kteří do USA přišli v druhé půli 60. let, zjistil, že tito lidé pobírali v roce 1970 v průměru o 16,6 procenta nižší mzdu než rodilí Američané. V roce 1980 už ale „Formanova vlna“ imigrantů brala v průměru jen o 7,8 procenta méně. A v roce 1990 ta samá vlna vydělávala o 1,1 procenta více než původní obyvatelstvo. Přistěhovalci ze sklonku 60. let se zkrátka dokázali v USA natolik etablovat, že pro trh práce – a tím pádem i celou ekonomiku – byli po nějakých dvaceti letech přínosnější než rodilí Američané. Tato imigrační vlna Ameriku obohatila – a to doslova.
Problém je v tom, co Borjas zjistil dále.
A sice, že „kvalita“ imigrace postupně klesala v celém období po druhé světové válce. Přistěhovalci, kteří do USA přišli před rokem 1950, byli dokonce ještě úspěšnější než „Formanova vlna“ z konce 60. let. Příchozí před rokem 1950 totiž pobírali v roce 1970 o více než deset procent vyšší mzdu než rodilí Američané. To není vše. „Formanova skupina“, když se v Americe ještě rozkoukávala, v roce 1970 (tedy maximálně pět let po imigraci), pobírala o zmíněných 16,6 procenta nižší mzdu. Zato přistěhovalci, kteří přišli ve druhé polovině 80. let, vydělávali v roce 1990 (tedy také maximálně pět let po imigraci), o celých 31,7 procenta méně než rodilí Američané. Zaostávali tak v daném smyslu takřka dvojnásobně za Formanovou imigrační vlnou z druhé poloviny 60. let.
Zhoršování „kvality“ imigrace dokládá Borjas i jinak. Na údajích o počtu lidí, kteří nedokončili střední školu. V roce 1970 bylo toto nedokončení u imigrantů pravděpodobnější než u rodilých mluvčích pouze o 21,7 procenta. V roce 1990 už bylo pravděpodobnější více než dvojnásobně.
V USA ve druhé polovině 20. století tedy jednoznačně klesala ekonomická přínosnost imigrantů. Proč? Ve 20. letech Kongres uvedl legislativu, která omezovala přistěhovalectví, a imigranti tak byli přijímáni na základě etnického složení americké populace v roce 1920. Největší šance získat potřebné povolení tím měli Němci a Britové. Po válce se pak od omezení ustoupilo, což zvýšilo počet imigrantů z kulturně vzdálenějších okruhů. Tato imigrace už zdaleka nebyla tak ekonomicky přínosná. Právě tomuto druhu imigrace přitom dnes čelí Evropa.

Vyšlo v Euru.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře