#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Jak brexit hýbe světem

23. října 2019
Letos v létě se investoři po světě už už smiřovali s globálním ochlazením, ba dokonce s ekonomickou recesí v USA. S příchodem podzimu však pravděpodobnost americké recese klesá. Opravdu se situace zklidňuje, nebo je to jen klid před bouří?

Americká centrální banka v srpnu určila pravděpodobnost recese na 44,1 procenta. V září už to bylo jen 37,9 procenta. Banka vychází z toho, jak si stojí výnosy desetiletých a tříměsíčních amerických dluhopisů. Koncem letošního srpna se rozdíl ve výnosech obou papírů snížil pod úroveň –0,5 procentního bodu. Jde o nezvyklý stav, kdy je výnos dlouhodobého bondu nižší než výnos bondu krátkého. Ekonomové tomu říkají inverzní výnosová křivka.

Tato „inverze“ znamená, že trh očekává v dlouhodobějším výhledu nižší úrokové sazby, než jaké panují v přítomnosti. Intuici se to příčí: proč by se kdokoli měl svých peněz vzdávat na delší dobu za nižší úrok než na dobu kratší? Snad jen v případě, že by v delším výhledu měla být oproti dnešku nižší jak inflace, tak úrokové sazby. A obojí bude nižší, pokud na tom ekonomika bude zle, hůře než dnes. Stručně řečeno: ona inverzní křivka je v řeči trhů a burz předzvěstí zlých časů. Historicky celkem spolehlivě předznamenávala recesi.

Jak si tedy vyložit to, že před necelými dvěma týdny se výnosová křivka uklidnila a rozdíl ve výnosech desetiletého a tříměsíčního bondu se opět pohybuje takříkajíc tam, kde má? Není náhoda, že 10. října začala prudce posilovat britská libra. Výnosovou křivku amerických dluhopisů zbavila její inverzní podoby do značné míry vyhlídka, že Británie nakonec opustí EU s dohodou, nikoli nadivoko.

Pravděpodobnost tvrdého brexitu sice klesá, avšak stále jej nelze vyloučit. Pokud na něj dojde, výnosová křivka amerických dluhopisů může opět získat zpět svůj varovný ráz. Ruku v ruce s tím vzroste pravděpodobnost recese v USA se všemi důsledky pro globální ekonomiku.

Zajímavý je v této souvislosti víkendový výrok Mervyna Kinga, muže, jenž do roku 2013 vedl britskou centrální banku. King míní, že Británie je na tom z ústavního a politického hlediska nejhůře za několik staletí. Avšak současně podle něj nehrozí „rozlití“ související možné ekonomické krize do světa. Brexit, ani divoký, podle Kinga nebude mít zásadní ekonomický dopad na zbytek Evropy, a už vůbec ne na zbytek světa.

Za Kingovými slovy je zkušenost veterána finančního světa. Nicméně za pohyby výnosové křivky amerických bondů jsou peníze investorů. Tisíců, ba milionů investorů. Ti na rozdíl od Kinga zjevně soudí, že brexit bez dohody bude vážnou potíží i dost daleko od britských ostrovů.

Vyšlo v E15.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře