#Lukáš Kovanda, Ph. D.

J. Stiglitz, ekonom, který označil českou transformaci za „kovbojský kapitalismus“

9. července 2014

Joseph Eugene Stiglitz, držitel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2001, nazval porevoluční ekonomický vývoj v ČR za „ kovbojský kapitalismus“ a znepřátelil si tím Václava Klause. Je také známý svým kritickým postojem k činnosti Světové banky, v jejímž vedení působil. Podle Lukáše Kovandy je Stiglitz „velmi bojovný muž, který si stojí za svými názory“.

V dalším díle seriálu Studia Zet o držitelích Nobelovy ceny za ekonomii se Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a přednášející na Vysoké škole ekonomické v Praze, zaměřil na osobnost Josepha Stiglitze. Ten byl, mimo jiné, v letech 1997 – 1999 hlavním ekonomem a viceprezidentem Světové banky.

Poslechněte si, co Lukáš Kovanda říká o Josephu Stiglitzi

 

Začněme zmíněnou kritikou Josepha Stiglitze směrem k české ekonomické transformaci a kuponové privatizaci – co ji Stiglitz vytýkal a proč?

On ten stav, který tady vznikl v 90. letech, označuje za tzv. kovbojský kapitalismus. Vadilo mu na tom, že tu nebyl dostatečně silný právní rámec. A zejména – to ale vytýká i jiným transformačním ekonomikám – že jsme postupovali v souladu s tzv. šokovou terapií. Podle jeho názoru jsme měli postupovat pomaleji, zavést ten silný právní rámec a postupně privatizovat.

Podle Stiglitze u nás došlo k bleskurychlému přechodu majetku ze státní do soukromé sféry, a to právě zavinilo různé další problémy, s nimiž se potýkají některé země bývalého východoevropského bloku dosud. V tomto ohledu jmenuje Rusko na prvním místě a vidí dokonce nástup Putina a podobných vůdců za výsledek nezvládnuté šokové terapie 90. let.

Stiglitz je také oponentem Václava Klause. Souvisí to právě s obdobím, kdy byl Klaus československým ministrem financí a později českým premiérem, nebo má Stiglitz vůči Klausovi výhrady i z jiných důvodů?

Primárně je to skutečně kvůli těm devadesátým létům, protože jestliže Stiglitz označuje ten stav, který tady vznikl za kovbojský kapitalismus, tak Václava Klause chápe jako klíčového strůjce toho stavu, klíčového aktéra, hybatele směrem ke kovbojskému kapitalismu.

Ovšem jsou tam i další rozpory mezi těmito dvěma ekonomy. Ty se týkají jakéhosi ideologického kontextu, v němž se oba pohybují. Stiglitz je celoživotní levicový liberál, kdežto Václav Klaus je ekonomický konzervativec, spíše zastánce tržní ekonomiky, který s levicovým liberalismem v řadě ohledů, téměř ve všech, nesouhlasí.

Stiglitz působil koncem 90. let jako viceprezident a hlavní ekonom Světové banky. Jak byste jeho působení v této instituci zhodnotil?

Asi tak, jak to zhodnotil on sám, když ve své knize z roku 2002, která se v překladu dá nazvat Globalizace a ti, kteří s ní nejsou spokojeni, uvádí, že působení v rozhodující funkci ve Světové bance pro něj bylo jedním velkým vystřízlivěním. to proto, že zjistil, že tato instituce, ale i instituce typu Mezinárodního měnového fondu, vlastně neplní svůj účel, kterým má být podle jeho slov pomoc chudým rozvíjejícím se zemím. Ale naopak doktríny, které tyto instituce aplikují, těmto zemím v důsledku škodí.

Vy jste se s Josephem Stiglitzem osobně setkal. Při jaké příležitosti to bylo, a jak na vás zapůsobil?

Josepf Stiglitz je velmi bojovný muž, který si stojí za svými názory. Musím říct, že v řadě ohledů s jeho názory nesouhlasím, ale oceňuji a respektuji to, jak je schopen si stát za svým názorem. Jeden další slovutný ekonom Kenneth Rogoff ovšem kritizuje to, že Joseph Stiglitz není schopen uznat jakoukoli svojí v chybu v jakékoli zásadnější otázce. Takže možná je tam i určitá paličatost, tvrdohlavost, a pravděpodobně i proto má řadu nepřátel jak už kvůli kritice Světové banky, tak kritice transformace v České republice.

Když jsem ho navštívil, tak mě ovšem zaujalo to, že jeho kabinet byl poměrně střídmý, byla to malinká místnůstka na Kolumbijské univerzitě. Čekal jsem, že taková persona bude mít okázalejší pracovnu – nic takového to nebylo.

Odvysíláno na rádiu Zet.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře