#Lukáš Kovanda, Ph. D.

I bankovky mohou přenášet koronavirus

23. března 2020
Virus chřipky na nich přežívá až 17 dní, na některých je tolik bakterií jako na záchodovém prkénku.

Současné šíření koronavirové nákazy dost možná povede k významnému omezení, či dokonce úplnému zrušení hotovosti a hotovostních plateb. V době postupu globální pandemie se totiž do popředí dostává otázka hygieničnosti hotovosti. Vzhledem k tomu, že třeba virus lidské chřipky přežívá na bankovkách až 17 dní a zůstává po celou tuto dobu infekční (studie zde), je třeba počítat s tím, že koronavirem, který je vysoce nakažlivý (viz), se lze nakazit právě i manipulací s fyzickými penězi.

Americká centrální banka počátkem tohoto měsíce nařídila karanténu fyzickým dolarům, jež stáhla z Asie za účelem jejich začlenění do oběhu v USA (viz zpráva Reuters). Nezašla ovšem tak daleko jako pobočka čínské centrální banky v provincii Kuang-tung, jež přistoupila dokonce k ničení a fyzické likvidaci peněz, které obíhaly v rizikovém prostředí typu nemocnic či tržnic s potravinami.

Větší riziko nákazy je patrně při manipulaci s bankovkami nižších denominací než těch vyšších. Předloňská studie zkoumající míru kontaminace ugandského oběživa (zde) přišla právě na to. Starší studie ze Spojených států, publikovaná v roce 2002, podrobila rozboru bankovky nízké denominace, konkrétně jednodolarovky. Dospívá k závěru, že patogenní nebo potenciálně patogenní organizmy, včetně těch způsobujících žloutenku nebo zápal plic, přenáší hned 94 procent z těchto jednodolarovek (zde).

V Singapuru zase výzkumníci přišli na to, že na některých z bankovek přebývá tolik bakterií jako na podrážce bot nebo na záchodovém prkénku (viz).

Česká národní banka nicméně v půli března uváděla, že neplánuje žádná speciální opatření v oblasti nakládání s hotovostí. Poukazuje na to, že lidé, kteří denně pracují s hotovostí, nevykazují vyšší nemocnost než ostatní. Podle tuzemských bank je dezinfekce hotovosti náročným procesem, na který ani nemají prostředky.

I tak je zřejmé, že zejména mladí lidíé budou v důsledku šíření koronaviru celosvětově rychleji přecházet na zcela bezhotovostní platební styk, což by mohlo uspíšit konec hotovosti. Svým způsobem tedy koronavirus nahrává společnostem typu MasterCard nebo Visa, ale potenciálně také kryptoměnám typu bitcoinu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře