#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Hrozí nám „kovový šok“

5. června 2019

Tesla má další problém. Čína vážně uvažuje, že ve vyhrocené obchodní válce s USA udeří omezením vývozu prvků vzácných zemin. Jedním z těchto 17 chemických prvků, označovaných někdy ne zcela správně jako vzácné kovy, je neodym. Magnety z neodymu jsou nepostradatelnou součástí motoru, kterým chce Tesla osazovat svá nová elektroauta.

Jde ale jen o jeden příklad. USA jsou na čínských prvcích závislé v mnohem širším měřítku. Běžný iPhone by bez prvků vzácných zemin nesvítil a nevydával zvuk. Americká armáda by bez nich neměla drony, chytré bomby, rakety Tomahawk, různé druhy laserů nebo součástky do stíhačky F-35.

V uplynulých letech USA dovážely kolem 80 procent vzácných zemin právě z Číny. Na svém území mají jediný pořádný důl na jejich těžbu, kalifornský Mountain Pass. V současnosti těžba na dole probíhá, jenže vytěžená zemina se vyváží do Číny, odkud je po zpracování ve formě oxidu či slitiny exportována zpět do Ameriky. Číňané v této oblasti jednají prozíravě, podobně jako Francouzi s vínem. A přesně opačně než čeští zemědělci se svou produkcí.

Číňanům jde o to, aby proces přidávání hodnoty udrželi na svém území. Rádi vyvezou zpracovaný vzácný kov, a ještě radši zpracují surový kov dovezený třeba právě z Kalifornie. Stejně jako Francouzi velmi rádi vyvážejí svá lahvovaná vína, mnohem méně rádi vinné hrozny. Bohužel, obrazně řečeno, Češi vyvážejí prasata, ale šunku – řezníkovu práci, tedy přidanou hodnotu – ve velkém dovážejí.

Pro úplnost je ovšem třeba říci, že kov se z příslušné rudy získává loužením v silné kyselině, což zatěžuje životní prostředí. V Kalifornii byli svého času rádi, že zpracování vzácných zemin přepustili Číně. Tím jí ale zároveň předali silnou kartu do obchodních válek. Už reformátor Teng Siao-pching v osmdesátých letech říkal, že čím je Blízkému východu ropa, tím jsou Číně vzácné zeminy.

Peking získává kontrolu i nad dalšími prvky z jiných oblastí periodické tabulky, jichž doma sám moc nemá. Čínské firmy dnes ovládají zhruba polovinu světové produkce lithia. I díky vlastnictví kobaltových dolů v Kongu kontrolují 80 procent světové produkce kobaltových chemikálií. Ty jsou jako důležitá složka lithium-iontových baterií prakticky nepostradatelné pro firmy od Samsungu po Volkswagen.

Jestliže Čína použije nerostné bohatství jako zbraň obchodní války, okolní svět se naučí používat jiné výrobní metody. To ale nebude hned. Západ by mohlo potkat něco podobného jako při ropném embargu arabských zemí v sedmdesátých letech.

Vyšlo v E15.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře